V sobotu 16.
května 2015 se v salónku bývalého hotelu Grand uskutečnila poslední
přednáška
jarního semestru Slánské akademie volného času. Archeoložka PhDr. Michaela
Selmi Wallisová, Ph.D. (Česká společnost archeologická) nám přišla naznačit
proměny sídelní struktury na území středověkého pražského souměstí.
Nejdříve se
zmínila o počátcích Prahy. Mezi archeology se vedou spory, zda nejprve vznikl
Pražský hrad a poté k němu přiléhající podhradí, nebo zda kníže Bořivoj I.
vybudoval své nové sídlo již nad existujícím osídlením na území dnešní Malé
Strany. V podhradí se soustředila výroba železa a probíhal zde čilý obchodní
ruch (nález kupeckých vah v Josefské ulici). Výroba zbraní a zemědělského
nářadí bylo strategickou činností, kterou chtěl mít panovník pod svou
kontrolou. Avšak nebezpečí vzniku požárů a znečištění ovzduší jí vykazovaly na
okraj osídlení. Proto došlo k jejímu přemístění na druhý břeh řeky. S tím
souvisí také stavba dřevěného mostu a cesty k němu vedoucí. Její pozůstatky
(dřevěné rošty) byly po několikaletém výzkumu zdokumentovány ve sklepech
malostranských domů.
Pravý břeh
Vltavy sloužil zprvu jako místo pro pohřby. Nalezlo se zde několik raně
středověkých pohřebišť. Záhy však sem svou činnost přenesli výrobci železa. Osídlovaní
však nezačalo, jak se předpokládalo v místech dnešního Staroměstského náměstí,
ale blíže k řece (nálezy v Žatecké ulici). Po výstavbě jezů na řece se však
tato oblast stala místem záplav, a proto se lidé začali stěhovat dál od řeky.
Během 12. století je přesunuta metalurgická činnost na území pozdějšího Nového
Města. Za vlády krále Václava I. (†1253) poté vzniká Staré Město pražské, které
je obehnáno kamennou hradbou.
V prostoru
budoucího Nového Města pražského vznikají sídliště především podél cesty z
Pražského hradu na Vyšehrad a v jeho podhradí. Některá z nich jako např.
Opatovice měla možnost PhDr. Selmi Walisová archeologicky prozkoumat. Typickou
zástavbou těchto osad byly zemnice a polozemnice. Velkým překvapením pro
odborníky však byla existence kamenných obytných budov. Při stavbě obchodního
centra Palladia na náměstí Republiky se nalezly zbytky románského paláce, který
byl zničen při výstavbě staroměstských hradeb, aby se nemohl stát útočištěm
případných oblehatelů města. Paní doktorka nás blíže seznámila se svým výzkumem
v lokalitě Na Slupi.
Archeologický
průzkum zde byl prováděn v souvislosti s výstavbou garáží. Výhodou tohoto místa
bylo, že po vzniku Nového Města nebyl zastavěn a stavební činnost zde probíhala
až v 19. století. To mimo jiné dokládají městské plány např. Huberův (1769)
nebo Jütnerův (1815). Našla se zde dvě pohřebiště – jedno laténské a druhé raně
středověké. Paradoxem bylo, že se lépe zachovalo to starší, jež tvořilo několik
keltských hrobů s poměrně chudou posmrtnou výbavou. Nalezly se však především
stopy po výrobě železa a stříbra v raném středověku. Významným objevem byl
nález sušící pece, která sloužila pro sušení bahenní železné rudy. Při zkoumání
objektů sloužící při výrobě stříbra bylo zjištěno, že olovo potřebné pro tento
proces bylo patrně dováženo z okolí Krakova. Další místo, kde naše přednášející
také prováděla svůj výzkum, se nachází v ulici Na Poříčí. I zde se vyrábělo
železo, jak dosvědčují nálezy tavících a vysoušecích pecí. Zajímavé bylo i
vytápění jedné z nalezených zemnic. Otopné zařízení tvořila několikrát
přestavovaná pec, která byla od stěny zemnice oddělena kamennou plentou.
Závěr patřil tomu, co lze nalézt na takové
středověké skládce. Ta naše vznikla postupem času v místech nedaleko rotundy
sv. Longina, u které jsme nedávno byli. Vodní zdroj zde byl postupně zanášen
bahnem, až se postupem doby proměnil v smetiště, kde končily především
rostlinné a živočišné odpady. Archeologové zde však nalezli také nůž, část
kroužkové zbroje, sponu na opasek, gotický zámek s klíčem, různé textilie a
škrpál.
Na konci
zbyl prostor na otázky obecenstva. PhDr. Vladimír Přibyl měl dotaz ohledně
stravování ve středověku. Nám poté nezbývalo než poděkovat Dr. Selmi Wallisové
poděkovat, že i přes zdravotní indispozici, mezi nás přišla a přát si, že bude
mít v budoucnu při nějaké další příležitosti možnost vyslechnout podobně
poutavé vyprávění o jejích dalších archeologických výzkumech. Jí a jejím
kolegům také přejeme dostatek finančních prostředků na jejich práci. (Pavel
Zděnovec). Další snímky ze setkání zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat