V sobotu 25. března 2023 se v salónku bývalého hotelu Grand ve Slaném uskutečnila další z přednášek Slánské akademie volného času. Tentokrát mezi nás zavítal JUDr. PhDr. Vratislav Košťál, Ph.D., který přijel představit reprezentativní knihu Velkolepá sídla středních Čech, jež napsal spolu se svou manželkou Mgr. Renatou Košťálovou.
Tato fotografická publikace, v níž je text v několika jazykových mutací, má propagovat především méně známé památky na území hlavního města Prahy a Středočeského kraje a podpořit tak turistický ruch v málo navštěvovaných lokalitách.
Přibližuje také spojení, které váže již od dávných dob hlavní město s regionem dnešních středních Čech. V něm se nacházely lovecké revíry (Křivoklátsko, Kokořínsko, Polabí) českých panovníků. Později zde začala budovat svá honosná sídla také bohatá šlechta, kterou za čas následovala také nobilitovaná buržoazie. Svá díla tady zanechali významní architekti, sochaři a malíři, kteří mimo pražských zakázek uspokojovali požadavky svých mecenášů také i na jejich venkovských statcích.
Kniha nepředstavuje jednotlivé objekty v abecedním pořadí, ale je rozdělena podle stavebních slohů. Ve všech jejích oddílech je zastoupen Pražský hrad, jehož stavební vývoj propojuje všechny slohová období zastoupená v díle.
Románská doba je zde dále připomenuta Týncem nad Sázavou (1100 – 1125). Gotika je spojena s hrady Křivoklát (1240 – 1510 / stavitelé Přemysl Otakar II., Václav IV. a Vladislav Jagellonský), Český Šternberk (1243 – 1510 / Šternberkové), Kokořín (1300 – 1320 / Berkové z Dubé), Karlštejn (1348 – 1355 / Karel IV.), Točník (1390 – 1425 / Václav IV.) a dva objekty v Kutné Hoře – Vlašský dvůr (1290 – 1499 / Václav IV., Vladislav Jagellonský) a Hrádek (1400 – 1495 / purkrabí z Donína). Renesanční období je zastoupeno těmito stavbami: Benátky na Jizerou (1526 – 1540 / purkrabí z Donína), Třebešice (1540 – 1570 / Maternové z Květnice), Brandýs nad Labem (1530 – 1602 / Habsburkové), Mělník (1542 – 1554 / Habsburkové), Březnice (1548 – 1567 / Lokšanové z Lokšan), Kostelec nad Černými lesy (1549 – 1575 / Habsburkové / Smiřičtí ze Smiřic), Nelahozeves (1552 – 1614 / Griespakové z Griespachu), Hvězda (1555 – 1556 / Habsburkové), Přerov nad Labem (1563 – 1585 / Habsburkové), Roztoky (1565 – 1590 / Boryňové z Lhoty) a Křepenice (1580 – 1584 / Krčínové z Jelčan) a Smečno (1585 – 1600 / Martinicové). S barokem jsou spjaty zámky v Mnichově Hradišti (1695 – 1760 / Valdštejnové), Lysá nad Labem (1696 – 1738 / Šporkové) , Kosmonosy (1696 – 1709 / Černínové z Chudenic), Liblice (1699 – 1706 / Pachtové z Rájova), Vlašim (1650 – 1722 / Trautsonové, Aueršperkové), Mníšek pod Brdy (1656 – 1672 / Engelové z Engelflussu), Trója (1679 – 1705 / Šternberkové), Budenice (80. léta 17. stol. – 1796 / Hartmanové z Klarštejna, Kinští), Buštěhrad (1699 – 1754 / sasko-lauenburští vévodové, Wittelsbachové), Kladno (1705 – 1740 / břevnovsko-broumovští opati), Koloděje (1706 – 1720 / Lichtenštejnové), Jemniště (1710 – 1754 / Trautmansdorfové), Bon Repos (1715 – 1772, Šporkové), Veltrusy (1715 – 1745 / Chotkové), Liběchov (1720 – 1733 / Pachtové z Rájova), Kácov (1727 – 1733 / Habsburkové), Horní Vidim (1750 – 1770 / Sweert-Šporkové) a klášter Zbraslav (1709 – 1756 / cisterciáci). K rokokovým stavbám patří: Hořín (1736 – 1796 / Černínové, Lobkovicové), Dobříš (1745 – 1780 / Mansfeldové), Libeň (1769 – 1770 / Staré Město pražské), Měšice (1767 – 1790 / Nosticové), Bečváry (1766 – 1774 / Laudonové) a Vraný (1785 – 1794 / Metropolitní kapitula sv. Víta). Z období klasicismu byly vybrány rezidence v Kačině (1789 – 1824 / Chotkové), Slabce (1800 – 1810 / Hildprandtové z Otenhausenu), Tochovice (1808 – 1820 / Bironové) a Kinského letohrádek (1827 – 1831 / Kinští) v Praze. Dobu romantismu připomínají tyto sídla: pražský Místodržitelský letohrádek (1804 – 1820 / nejvyšší purkrabí pražský), Červený Hrádek (1844 – 1896 / Mladotové ze Solopysk), Žleby (1849 – 1868 / Auešperkové), Konopiště (1889 – 1894 / Habsburkové-Lotrinští), Průhonice (1889 – 1894 / Silva-Taroucové), Stránov (1890 – 1894 / Valdštejnové) a Zruč nad Sázavou (1891 – 1894 / Schebkové). Historismus v ní reprezentují: Lány (1821 – 1903 / Fürsternberkové), Hořovice (1856 – 1896 / Hanavští), Odlochovice (1892 – 1896 / Rombaldové z Hochinfelsu) a Záběhlice (1885 – 1886 / Korbové z Weidenheimu). Panská sídla ve stylu secese a moderny zde zastupují Roztež (1900 – 1911 / Dahlberg-Osteinové), Molitorov (1908 – 1911 / Veselý), Ratboř (1910 – 1913 / Mandelíkové) a Slapy (1920 – 1925 / Bondyové).
Poté nám představil některé památkové objekty na Slánsku, které při práci na svých dalších publikací navštívil, a to zámky Zlonice – Štáf, Sazená, Uhy, Zvoleněves, Hospozín, Panský dům v Želevčicích a tvrz Slatina.
Vyprávěl také o tom, jak bylo složité pořídit fotografie některých objektů, které jsou dnes v soukromých rukou a jejichž majitelé se nepřejí přílišnou publicitu.
Na závěr představil své další knihy a zodpověděl dotazy posluchačů. Nám poté nezbylo než poděkovat za zajímavé vyprávění, popřát přednášejícímu mnoho úspěchů v jeho spisovatelské činnosti a těšit se, že nám někdy v budoucnu představí některé další z jeho mnoha děl.
(Pavel Zděnovec)
