pondělí 5. listopadu 2018

S členy spolku Halda o sídlišti Kladno – Rozdělov / sobota 3.11.2018

   Dušičkové setkání Slánské akademie volného času v sobotu 3. listopadu 2018 v salónku bývalého hotelu Grand ve Slaném se věnovalo moderní architektuře. Členové kladenského spolku Halda Mgr. Roman Hájek a Ing. Alexandr Němec přijeli vyprávět o sídlišti s věžovými domy(Kladno – Rozdělov nebo také Vzorné Vítězného února) v Kladně, jenž je považováno za malý zázrak poválečného stavitelství. Nejprve však všechny přivítala Bc. Kateřina Stránská, referentka odboru kultury a památkové péče MěÚ Slaný, která též celé toto odpoledne odmoderovala.
   Jedním z problémů poválečného Československa byla bytová krize. Tu se v r. 1946 rozhodlo řešit ministerstvo práce a sociálních věcí s využitím hospodářské pomoci organizace UNRRA. Byla ustanovena meziresortní komise pro bydlení pod vedením architekta Karla Piláta a vznikl program vzorných (vzorových) sídlišť, které měly být vystavěny v Mostě, Ostravě a Kladně. Jejich podoba byla inspirována koncepcí Zahradního města, jak jí navrhl Ebenezer Howard.
   Po objevení černého uhlí v r. 1846 se jedním z průmyslových center českých zemích stalo také Kladno, kde vedle dolů začaly vznikat též ocelárny a železárny. Poválečná orientace na těžký průmysl lákala do města nové pracovní síly, které bylo potřeba někde ubytovat. V r. 1946 bylo tedy rozhodnuto o výstavbě nového sídliště mezi Kladnem a Rozdělovem na pozemcích, které město vykoupilo od kladenského velkostatku již v 30. letech, avšak jejich dřívějšímu zastavění zabránila hospodářská krize a následně válka. Investorem stavby se stala Báňská a hutní společnost a její realizací byli pověřeni architekti Miroslav Koněrza, Emil Kovařík, Václav Hilský a Josef Havlíček.
    U osoby hlavního architekta, kterým byl Josef Havlíček (*5.5.1899, +30.12.1961) se přednášející krátce zastavili, aby nám přiblížili jeho životní osudy. Krátce po dokončení studia vzbudil pozornost odborné veřejnosti svým návrhem přemostění Nuselského údolí (1927). V letech 1929–1934 vznikla podle projektu, který vytvořil spolu s Karlem Honzíkem, první pražská výšková budova, palác Všeobecného penzijního ústavu, který je dnes známý jako Dům odborových svazů. Podílel se také na vzniku městské čtvrti Labská kotlina v Hradci Králové a dalších projektech. Věžové domy na sídlišti Kladno – Rozdělov se staly posledními postavenými stavbami za jeho života. Z nerealizovaných děl si lze dále připomenout studijní skicu sídla OSN v New Yorku či soutěžní návrh na novou radnici v Torontu. Ve Slaném mělo podle jeho návrhu ze 40. let vzniknout krematorium. Členové spolku Halda se ujali péče o hrob této polozapomenuté osobnosti a iniciovali přejmenování zmíněného kladenského sídliště na Sídliště architekta Havlíčka, ke kterému mu by mělo dojít v příštím roce.
   Budování sídliště započalo výstavbou tzv. Dvouletkové části, poté co byl r. 1947 vytvořen Spolek pro vzorné sídliště a položen základní kámen. Podle plánu mělo být v letech 1947 až 1948 vybudováno 306 bytů. Avšak nedostatek materiálu a pracovních sil způsobil, že ke kolaudaci prvního domu došlo teprve v r. 1949 a tato část sídliště byla dokončena až v r. 1951.
   Další etapu jeho výstavby poznamenala změna politického systému, která přinesla také zásahy do stavebnictví. V r. 1949 vydalo ministerstvo techniky vyhlášku o závazných typech obytných domů a tak bylo nutno změnit plán výstavby. Nové domy splňující její požadavky se začaly stavět od r. 1951 a Spolek pro vzorné sídliště byl transformován na jeho koordinační komisi. Tato fáze výstavby trvala až do r. 1957, přičemž stavitelem se stal Místní národní výbor v Kladně.
   Výjimku z typové výstavby tvoří šest věžových domů postavených v letech 1953 až 1957, které navrhl Josef Havlíček v novoklasicistickém stylu. Vzorem se pro něho stal francouzský architekt Auguste Perrot, který je považován za průkopníka betonové architektury. Jádro domů tvoří železobetonový skelet, který je vyzděn cihlami. Fasády byly zhotoveny pomocí obkladů z keramických materiálů a břízolitu. Jejich výzdobu dotváří 12 keramických domovních znamení se zvířecími motivy z r. 1954 od sochařů Marty Jiráskové, Břetislava Bendy, Mary Durasové, Martina Reinera, Bedřicha Štefana a Hany Wichterlové. Domy měly vybudovaný neobvyklý topný systém, který se podobal dnešnímu podlahovému vytápění. K jejich vybavení patřily společné prádelny s kulisovými sušárnami a protiatomové kryty. R. 1987 byly prohlášeny za kulturní památku a spolek Halda se snaží o to, aby v části jednoho z nich bylo zřízeno Muzeum věžových domů.
   Výstavba sídliště se protáhla až do r. 1976, kdy bylo dokončeno hlavní náměstí. Na něm se nacházel v té době luxusní obchodní dům Siréna, který byl otevřen v r. 1956. Stojí zde také experimentální dům, zvaný tak pro svou, na tu dobu nezvyklou stavební konstrukci. Náměstí měly zdobit dva sloupy se sochami horníka a hutníka v duchu socialistického realismu a kašna. K občanské vybavenosti sídliště zprvu patřily vedle obchodů také dvoje jesle, dvě mateřské školky a jedna základní škola. V osmdesátých letech přibyla ještě jedna základní škola.
   Na závěr přednášející zodpověděli četné dotazy posluchačů a nám nezbylo než poděkovat za zajímavé vyprávění. Všem poté nelze než doporučit jimi napsanou knihu Sídliště Kladno – Rozdělov / Historie, architektura, urbanismus a všední život /, kterou spolek Halda nedávno vydal a jež se řadí po bok publikací (Paneláci, Experimentální sídliště Invalidovna, Sídliště Solidarita), které se zabývají fenoménem moderních sídlišť.
(Pavel Zděnovec)

pondělí 22. října 2018

S archeology v History Parku Ledčice / sobota 20.10.2018

   Mezinárodní den archeologie oslavili v sobotu 20. října 2018 posluchači Slánské akademie volného času mezi archeology v Histori Parku Ledčice. Tento archeopark v obci nedaleko Roudnice nad Labem byl totiž cílem jejich letošní první podzimní exkurze. Někteří její účastníci jej znali již z vyprávění archeologa Mgr. Víta Berana, který ho ve Slaném představil na své únorové přednášce pro Slánskou akademie. Tentokrát se spolu s kolegy ujal role odborného průvodce.
   Naše prohlídka parku začala v části, kterou jeho tvůrci nazvali Stroj času. Zde jsme postupně zhlédli rekonstrukci stanice pravěkých lovců a sběračů, neolitického velkodomu a tábora římských legií. U obydlí lovců mamutů jsme se dozvěděli o životě v paleolitu, takže už víme, jak pravěký člověk vyráběl nástroje a lovil zvěř. Průvodce také názorně předvedl použití některých primitivních loveckých zbraní. Další zastávka byla věnována významu neolitické revoluce, tedy tomu, jak došlo k přechodu našich předků k zemědělství a chovatelství. V táboře legií nám byl poté objasněn příspěvek římského vojska k šíření antické civilizace. Dozvěděli jsme se, jak se takový tábor vyměřoval, jak se budovalo jeho opevnění a jak postupovali římští vojáci v případě jeho napadení. Mgr. Vít Beran také připomněl archeologický výzkum římského vojenského opevnění v Mušově u Brna, na kterém se podílel.
   V přednáškové místnosti nás poté čekalo setkání s archeologem a ředitelem Podřipského muzea v Roudnici nad Labem PhDr. Martinem Trefným, Ph.D., který krátce pohovořil o nových archeologických výzkumech na Podřipsku. Seznámil nás s nejnovějšími objevy pravěkých lidských kosterních pozůstatků v Doksanech a Roudnici nad Labem, jenž dosvědčují kontinuitu osídlení této oblasti od nejstarších dob.
   Po obědě nás čekala poslední část programu naší návštěvy. Rozdělili jsme se na dvě skupiny. Té prvé se opět ujal Mgr. Vít Beran, aby ji seznámil s prací archeologa v terénu. Mohla tak být u fiktivního nálezu ženského hrobu, jenž obsahoval vedle lidské kostry také milodary. Druhá s archeoložkou PhDr. Michaelou Selmi Wallisovou, Ph.D., navštívila prostory, které jsou věnovány archeologické laboratoři a experimentální archeologii. Zde se mohla seznámit s postupem určování a konzervací získaných artefaktů, zpracování získaných informací a jejich využití pro rekonstrukci života našich předchůdců. Poté se skupiny vystřídaly.
   Tak jsme tu zajímavě strávili velkou část jednoho podzimního dne. Čas však rychle kvačil a my jsme se proto museli začít s tímto místem, z něhož je krásně vidět na horu Říp, pomalu loučit. Nezbývalo než poděkovat za vřelé přijetí a vydat se na zpáteční cestu do našich domovů.
   Návštěvu archeoparku můžeme vřele doporučit. Přesto, že si to tady nejlépe užijí rodiny s dětmi, jenž se zde smysluplně zabaví a jistě uvítají i živé exponáty v podobě ovcí a slepic, tak i dospělý návštěvník si odtud odnese mnoho nových poznatků a opraví si některé vžité představy o životě v minulých dobách získaných kdysi ve školních lavicích či četbou románů Eduarda Štorcha.
(Pavel Zděnovec)

Další fotografie z exkurze zde.





úterý 9. října 2018

S Michaelou Selmi Wallisovou o archeologii na Kladensku / sobota 6.10.2018

   V sobotu 6. října 2018 jsme se v salónku bývalého hotelu Grand ve Slaném opět po čase setkali s PhDr. Michaelou Selmi Wallisovou, Ph.D, která nám přišla vyprávět o archeologických výzkumech, které jako pracovnice České společnosti archeologické, o. p. s. prováděla na Kladensku od r. 2008. Tato společnost letos slaví své desáté výročí a paní doktorka byla při její založení.
   První polovina její přednášky byla věnována našemu městu, kde r. 2012 proběhl výzkum pod Božím hrobem, a to v místech, kde měla vzniknout nová lakovna firmy MCE Slaný. Tady se našly pozůstatky několika pravěkých kultur (s lineární keramikou, knovízské a štítarské, bylanské). Jednalo se především o stopy po několika sídelních objektech a jedné stavbě, která je považována za dílnu. Nejstarší a nejpočetněji zastoupené z nich byly staroneolitické domy patřící ke kultuře s lineární keramikou. K nim náleží také dílna. V jedné z jam byly objeveny nálezy vztahující se kultuře štítarské z konce doby bronzové. Nejmladší doklady zdejšího prehistorického osídlení se řadí ke kultuře bylanské ze starší doby železné. Výsledky záchranných archeologických prací rozšířily naše vědomosti o pravěkém osídlení na území Slaného. S jejich závěry se mohla široká veřejnost seznámit o rok později na výstavě „Nejen chlebem je živ člověk“ ve Vlastivědném muzeu ve Slaném. Při vzpomínkách na tuto lokalitu připomenula přednášející PhDr. Václava Mouchu, CSc., který na tomto výzkumu spolupracoval a svou celoživotní prací výrazně přispěl k dnešnímu stavu poznání o pravěku na Slánsku.
   Po přestávce jsme se přesunuli na Kladno. Nejprve byla naše na pozornost upřena na výzkum, který se uskutečnil v r. 2008 v průmyslové zóně v Kročehlavech, kde má svůj závod firma Lego. Zde se při záchranném archeologickém výzkumu podařilo nalézt místo, kde ve starším neolitu docházelo k porcování zvěře. Našli se zde kamenné nástroje z buližníku a chalcedonu. Další práce archeology čekala při rekonstrukci městského divadla. To bylo vybudováno na počátku dvacátého století na místě, kde fungoval v letech 1831–1898 hřbitov. Protože po jeho zrušení nedošlo k exhumaci všech ostatků, odhalili při svém výzkumu přes 150 neporušených hrobů. Průzkum kosterních pozůstatku přinesl zjištění o nedostatečné výživě našich předků a velké dětské úmrtnosti v předminulém století.
   Poslední navštívená archeologická lokalita se nachází v Unhošti. Záchranné práce zde proběhli před výstavbou supermarketu Penny na pozemku, který byl trvale zastavěn již od středověku. Našly se zde však také doklady pravěkého osídlení (kultura nálevkovitých pohárů). Provedeny však byly pouze nejnutnější sondy, tak aby byl prostor zachován co nejneporušenější pro další generace archeologů.
  Všechny archeologické výzkumy, o kterých paní doktorka hovořila, jsme mohli lépe poznat prostřednictvím promítaní bohaté fotodokumentace.
   Na závěr nám na příští rok přislíbila přednášku o záchranných pracích, které souvisejí s výstavbou slánského obchvatu. Nám poté nezbylo než poděkovat za zajímavé povídání a těšit se na brzké shledání s ní v History Parku Ledčice.
(Pavel Zděnovec)