V sobotu 6. června 2026 jsme se opět v hojném počtu sešli v salónku bývalého hotelu Grand na další přednášce Slánské akademie volného času ve Slaném. Tentokrát jsme se s muzejním edukátorem Davidem Bergerem z Hornického skanzenu Mayerau ve Vinařicích, jenž spadá pod Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, vypravili na pomyslnou cestu do pravěku Slánska a Kladenska.
Svou výpravu jsme započali v starohorách, což
je doba, kterou v geologické historii Země datujeme od 2,5 miliardy let do 542
milionu let. Tehdy započal na planetě život, jenž měl zpočátku podobu bakterií
a sinic a později i řas a hub. Slánsko tehdy pokrývalo „mrtvé“ moře, v němž
bylo velké množství soli. Z tohoto období pocházejí v podloží usazeniny v
podobě břidlice, buližníků a vulkanitů (Otvovická skála či „buližníkové“ suky).
V okolí Slaného se nacházejí vzácné minerály a stromatolity, jenž mají původ v
těchto časech.
Období prvohor (před 541 až 252 miliony let)
se dělí do šesti period. Z nich z té nejstarší se v této oblasti žádné horniny
nevyskytují. Je tomu tak proto, že zde tehdy byla souš. Mladší doba (karbon a
perm) je pro nás geologicky nejvíce významná. V karbonu se zde rozprostírají
uhlotvorné močály (kladenská pánev) a jezera (Slánsko jako centrum kounovského
jezera) s bohatou faunou (obratlovci / paryby jako sladkovodní žralok a ryby /
mlži, pavoukovci / pavouci, štíři / stonožkovci) a flórou (přesličky, plavně,
první jehličnany a kapradiny). Panují
zde tropy, což do dnešní doby dokládá červená barva zdejší zeminy. Tvoří se
sloje uhlí, které se řadí k hospodářsky nejvýznamnějším geologickým útvarům
našeho regionu, jež umožnily v 19. a 20. století jeho průmyslový rozvoj.
Jeho naleziště dělíme na kladenské souvrství (základní sloj, hlavní kladenská sloj až 12 metrů, lubenská sloj – plánovaná těžba na Dole Slaný), týnecké souvrství (bez uhelných slojí, jižní Slánsko, zkamenělé dřevo) slánské souvrství (sloje menší mocnosti, hlavní těžba v malodolech v okolí Slaného / Libovice, Jedomělice, Jemníky / severní části Rakovnicka) a líňské souvrství (slabá klobucká sloj nebo také slojka, tvorba sladkovodního vápence, vytváří se na rozhraní karbonu a permu).
S tím byly také vzpomenuty také tři uhelné
doly ve Slaném a jeho okolí, kterými bývaly: Důl Caroli, který existoval v
letech 1830 až 1904 a jenž se nacházel na území našeho města pod Slánskou
horou, Důl Jiřina II. v Libovicích, jenž byl v činnosti v letech 1942–1966, a
nikdy nespuštěný Důl Slaný, který se budoval v letech 1979 až 1991 a jenž byl
projektovaný jako budoucí velkodůl a stal by se nejhlubším, nejmladším a
nejsevernějším důlním dílem Kladenského uhelného revíru.
V období druhohor (cca před 252 až 66 miliony let) zde bylo subtropické počasí. Na Zemi žili dinosauři. Slánsko bylo zalito mořem, ale v nějaký čas tu byly i sladkovodní toky. Z té doby pocházejí sladkovodní prachovce a pískovce (Otruby, Vinařice a Peruc) nebo opuka (Háje, širší okolí Slaného a Kladna). Byla zde relativně bohatá flóra (jehličnaté lesy, kapradiny a cykasy) a fauna (hlavonožci, dinosauři, žraloci).
R. 1905 našel český přírodovědec Antonín
Frič (+1913) v Holubicích u Kralup nad Vltavou vzácnou fosilii z těchto časů.
Možná se jedná o kost dinosaura, jež je dnes uložena v Národním muzeu v Praze.
Třetihory (před 66 miliony až 2,58 miliony
let) jsou dobou vzniku hnědého uhlí. Na jeho počátku vymírají dinosauři. Je tu
subtropické počasí a v činnosti je mnoho sopek. Slánsko je opět souší s řadou
menších vodních ploch (jaspis). Fauna a flóra je zde podobná té, kterou ve
zkamenělé podobě nacházíme v Mostecké hnědouhelné pánvi.
Sopečného původu z této epochy jsou také
dnešní Slánská (330 m n. m.) a Vinařická hora (413 m n. m.). Více než polovina
východní části Slánské hory však byla bohužel v minulosti odtěžena, jelikož zde
působily dva čedičové lomy. Dnes je však již chráněnou přírodní památkou.
Podobně tak je tomu i u Vinařické hory, jež vznikla jako výsledek tří sopečných
fází. Nejprve to byl vulkán strombolského typu, po jeho výbuchu vznikl kráter
(maar), jenž byl zalit vodou a tento proces se poté ještě znovu opakoval. V důsledku
těžby uhlí je nejprozkoumanější sopkou v Čechách.
Období,
v němž se nacházíme i my, se nazývá čtvrtohory. Je pro ně typické střídání dob
ledových a meziledových. Slánsko je souší se sladkovodními toky. V době ledové
se zde proháněli sobi, koně, jelenovití, zubři, pratuři, nosorožci a mamuti.
Docházelo také k ukládání spraší, které slouží jako cihlářská hlína
(Třebichovice).
V místech dnes již bývalé cihelny v Třebichovicích nalezl Antonín Frič na počátku 20. století lebku jednoho druhu pravěkého člověka zvaného neandrtálec spolu s hnátem nosorožce. Bohužel v průběhu druhé světové války byly oba artefakty ztraceny.
Poté, co přednášející ukončil své zajímavé
vyprávění a zodpověděl hojné dotazy posluchačů, nám nezbylo než poděkovat za
to, že jsme s ním mohli alespoň touto formou podívat do hluboké minulosti
našeho regionu. Přejeme mu brzké dokončení geologické expozice ve Skanzenu
Mayrau, mnoho úspěchů nejen v muzeu, ale také jako výtvarníkovi, jenž ve svém
díle navazuje na tvorbu Zdeňka Buriana, a těšíme, že s ním někdy v budoucnu
podnikneme vycházku po geologických památkách Slaného a jeho okolí. Všem poté
přejeme krásné prožití nadcházejících letních měsíců a budeme rádi, když se
všichni setkáme na podzim na pokračování naší akademie.
(Pavel Zděnovec)
