neděle 28. října 2007

Exkurze – Chomutov a Kadaň

Slánská akademie volného času v rámci podzimního cyklu přednášek uskutečnila exkurzi za pozdně gotickým uměním na severozápad Čech - do Chomutova a Kadaně. Vzhledem k počtu posluchačů byla exkurze rozvržena do dvou termínů, a to 17. 10. a 27. 10. K putování se tak mohli připojit i další zájemci o památky. V Chomutově jsme navštívili muzeum s bohatou expozicí pozdně gotické plastiky a malby (Chomutovský mistr, Jirkovský mistr, Monogramista I. W.).
Při středečním putování (17. 10.) Jan Nepomuk Jiřiště se zastavil u ikonografie Želinského oltáře. Zaujal kostel sv. Kateřiny – konventní chrám bývalé komendy německých rytířů. Zde jsme si připomněli raně středověké zaklenutí kostela, klenby kněžiště (kol. r. 1280) a bývalé příčné lodi (kol. r. 1260), a to včetně tradičních náběžních štítků.
Další zastávkou byl farní kostel Nanebevzetí Panny Marie s pozoruhodnou pozdně gotickou síťovou klenbou (1539, Jan Jakub Hans). Všimli jsme si, jak do interiéru kostela vstoupila renesance - jižní tribuna (1585) a jak se uplatňuje pozdně gotická socha Panny Marie (po r. 1500) v rámci barokní architektury hlavního oltáře. Na programu byla krátká prohlídka chomutovského náměstí (jezuitský kostel sv. Ignáce, Trojiční sousoší). Nedaleko od Chomutova jsme způsobem japonských turistů obdivovali významnou památku – kostel sv. Bartoloměje ve Spořicích.

Vyvrcholením putování byl bývalý klášter františkánů v Kadani, kde nám byl zasvěceným průvodcem Lukáš Gavenda, odborný pracovník Městského muzea v Kadani. Podrobně nás seznámil s historií poutního místa, dějinami konventního chrámu, spiritualitou františkánů. Poukázal na to, že počátky kadaňského kláštera jsou opředeny zajímavou legendou. Kdysi prý na jeho místě stálo městské popraviště, na němž měl být oběšen jakýsi šlechtic, jenž se spikl proti panovníkovi. Když jej odváděli na popravu, litoval svého činu a prosil skrze svaté Pomocníky, své patrony, Boha o odpuštění. Nejen, že odpuštění dosáhl, ale zázrakem byl také zachován při životě. Visel na šibenici tři dny a tři noci, ale nezemřel. V reakci na takový zázrak jej kadaňští radní osvobodili, nařídili přeložit popraviště na opačný konec města a na místě zázraku vystavěli kapli Čtrnácti sv. Pomocníků. Podle legendy musel odsouzený splnit jeden úkol. Vydal se do Jerusálema s poručením, aby spočítal kroky, jež Pán Ježíš učinil za spásu lidstva, když nesl kříž z domu Pilátova na horu Kalvarii - kde byl ukřižován. Když se vrátil, ukázalo se, že délka křížové cesty odpovídala přesně vzdálenosti - od radnice - městskou branou - k popravišti.Tak na tomto místě vznikla kaple Čtrnácti sv. Pomocníků. Legendické povahy je i zmínka o posvěcení zázračné studánky u kostelíka františkánským kazatelem a generálním vikářem řádu sv. Janem Kapistránem, v roce 1452. Svatý Jan Kapistránský prý také navštívil na Hasištejně pana Mikuláše II. z Lobkowicz a přiměl ho k myšlence založit u kostelíka klášter. Než se však podařilo záměr naplnit, uběhlo ještě mnoho času a MIkuláš mezitím roku 1462 zemřel. Úkol dovést do konce započaté dílo připadl jeho prvorozenému synu Janovi.
Dále nám Lukáš Gavenda ukázal zatímní výsledky restaurování nástěnných maleb (chodba ambitu, kněžiště kostela), nato následovala prohlídka cel a sklípkové klenby v patře konventu. Závěrečné rozloučení proběhlo v refektáři. Patrně nejdůležitějším momentem pro účastníky exkurze byla prohlídka tumby Jana Hasištejnského z Lobkowicz od Ulricha Creutze – v pojednání, které ukazuje k přechodu člověka z tohoto světa na věčnost (tzv. typ Transi).
Krátce jsme se také zastavili i na náměstí v Kadani, prohlédli Trojiční sloup a zejména kostel Povýšení svatého Kříže s krouženou klenbou v předsíni. V interiéru kostela připomněl Jan Nepomuk Jiřiště ikonografii sv. Archanděla Michaela, a to v souvislosti s oltářním obrazem, který původně pocházel z dominikánského kostela sv. Michaela v Litoměřicích.
Vlastní exkurze tak byla nejen doplňkem k přednáškám Slánské akademie volného času, ale i inspirativní výzvou k další návštěvě obou měst, jejichž památkového fondu jsme se mohli jen letmo dotknout. Snímky z putování nalezne zájemce v galerii.

sobota 9. června 2007

Exkurze – středověká ikonografie a nástěnné malby v regionu – Roudnice, Velvary, Slavětín

Na osmdesát posluchačů Slánské akademie volného času, dalších spolupracovníků a příznivců se vypravilo v sobotu 9. 6. 2007 za nástěnnými středověkými malbami v regionu. První zastávkou byla Roudnice nad Labem – bývalý klášter bosých augustiniánů. Výklad k historii kláštera měl Jakub V. Zentner – archivář roudnického proboštství. Hlavním cílem putování však byla nástěnná malba s námětem Ukřižovaného – Strom života (kol. r. 1350) v ambitu kláštera.

Působivou symboliku malby přiblížil posluchačům Jan Nep. Jiřiště. Ten v této souvislosti připomněl i hymnus Vexilla Regis prodeunt v překladu Václava Renče //Korouhve královské jdou vpřed, kříž září ohněm tajemství: ten, který stvořil tělo, svět, svým tělem, přibit na něm tkví. // Nádherný strome zářící, jejž nosí božské krve proud, za hodna vyvolený jsi, ke svatým údům tvrdě lnout.//
Po zastavení v Budyni nad Ohří a prohlídce tamního vodního hradu, jsme navštívili kostel sv. Jakuba Většího ve Slavětíně s rozsáhlým cyklem nástěnných maleb – Život Krista, Panny Marie a svatých, který byl před několika lety obnoven doc. akad. mal. Jiřím Josefíkem. Zasvěceným průvodcem nám zde byl Antonín Hausenblas, na varhany zahrál J. Nep. Jiřiště.

Před kostelem jsme se zastavili u náhrobku básníka Konstantina Biebla († 1951), někteří vzpomněli na článek † Ivo Markvarta v časopise Host – Skončím jako Jan Masaryk a zastavili se ještě před hrobem slavětínského historika a spisovatele P. Františka Štědrého († 1932). Pak již následovaly Velvary a nástěnné malby v sakristii kostela s motivem Ukřižovaného Krista a apoštolů – jediný rozsáhlejší cyklus v regionu, který byl restaurován v poslední době. Zde jsme putování za středověkým uměním regionu ukončili.

Snad se setkání se středověkým uměním vydařilo. Osobně si v paměti odnáším nejen pozoruhodné nástěnné malby v Roudnici, Velvarech a Slavětíně a skvělé společenství těch, kteří ve vedru putovali, ale i vzpomínku slavětínský náhrobek historika Františka Štědrého, který se zabýval právě nástěnnými malbami a jejich ikonografickým rozborem – zemřel při studiu historických pramenů v Praze. A jeho "pozdrav" nám poutníkům, kteří jsme na tomto místě vnímali krásu a běh času, promlouvá na cestu … Milí osadníci: očekávám i vás … Buďte připraveni. Více obrázků nalezne zájemce v galerii.