Na počátku adventu 26. listopadu 2022 se uskutečnilo letošní poslední setkání Slánské akademie volného času, které se tentokrát konalo v městském kině. O betlémech a betlémářích na Slánsku a Kladensku přijel vyprávět PhDr. Zdeněk Kuchyňka, ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně.
Betlémy znázorňují vyprávění Písma svatého o
narození Ježíše Krista, tak jak ho popisují ve svých evangeliích sv. Matouš a
sv. Lukáš. Jejich prapočátek je hledán v půlnoční mši u jeskyně nedaleko
vesničky Greccio, při které v roce 1223 sv. František z Assisi zinscenoval
výjev prvních jesliček. Na ten poté navázala tradice vánočních her. Vzorem pro
stavění betlémů však bylo především vyobrazení Narození Páně ve výtvarném
umění. Počátky miniaturních betlémů se poté datují do období manýrismu kolem r.
1600, kdy vznikají bohatě zdobené kabinety, jež uvnitř skrývají domácí oltáříky
s figurkami ze stříbra a slonoviny, ktkeré jsou vyráběné pro zámožné zákazníky
z řad aristokracie. Betlémské oltáříky mohly být také samostatné a stavěly se v
kostelech na oltářní menzu. Rozkvět chrámových betlémů započal po Tridentském
koncilu, kdy je ve svých svatostáncích instalovaly řády františkánů, servitů a
kapucínů. Jejich rozšíření do domácího prostředí a lidových vrstev započalo u
nás v důsledku reforem císaře Josefa II.
Jádrem betlému jsou postavy Svaté rodiny (Panna
Maria, sv. Josef a Ježíšek v jesličkách) s oslem a volem. K nim se přidávají další
figurky – tzv. daráci (darovníci) s liturgickými dary (chlebem, hroznem vína,
rybou či ovcí), poustevník, muzikanti, spící pastýři, ponocní nebo pastýř
troubící na roh, andělé (s páskou Gloria in exelcis Deo či budící pastýře), sv.
Tři králové, beran a ovečky nebo exotická zvířata jako slon nebo velbloud). V
minulosti se betlémy řídily liturgickým kalendářem (adventní, vánoční a na Tři
krále), podle něhož se figurky měnily. Uklízel se až 2. února na svátek
Očišťování P. Marie. U nás se vyráběl především ze dřeva (králický typ / z
Tyrol / - smrk, příbramský typ - lípa). V moderní době se začalo užívat i
dalších materiálů jako papír, sklo či keramika.
Náš region nepatřil mezi betlémářské oblasti,
jako jsou Králíky, Příbram, Třešť či Podkrušnohoří většinou spojená se svatými
místy (Příbram – Svatá Hora), přesto se jich tu hodně zachovalo. Některé z nich
již v r. 1908 popsal ve své knížce O betlémech stochovský farář Karel
Procházka. Z dochovaných chrámových betlémů je nejstarší deskový betlém z
bývalého františkánského kostela ve Slaném (přelom 18. a 19. stol.), který je
dnes ve sbírkách Národního muzea. Podobný býval také v kladenském kostele,
avšak známe ho pouze z fotografie. Většinou jsou však s vyřezávanými figurkami.
Z r. 1901 pochází betlém v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích od
firmy tyrolského řezbáře Ferdinanda Stuflessera, který stál 816 rakouských
korun. Do několika kostelů (Kladno-Vrapice, Kmetiněves, Stochov, Klobuky,
Smečno a Buštěhrad) dodala betlémy dílna Františka Vratislava Buka, i když u
některých není jeho autorství jisté. Betlém v kostele sv. Gotharda ve Slaném z
r. 1910 je dílem J. Krejčíka. Z novější doby pocházejí betlémy Václava Andrese
v kostele Petra a Pavla v Unhošti (1963–1965) a snad i v kostele Nanebevzetí
Panny Marie v Družci. Někde je však také nahrazovali obrazem Svaté rodiny, jako
třeba kopií Corregiovy malby zhotovené PhMr. Josefem Hřebíkem v kostele sv.
Václava v Kladně-Rozdělově.
Do domácího prostředí se rozšířily poté, co
na konci 18. století zakázal Josef II. jejich vystavování v kostelech a mnohé
kláštery, které je vlastnily, zrušil. V 19. století se rozšířily tištěné
betlémy, které byly zprvu dováženy z Německa (Magdeburg). Později se na jejich
výrobě podílely také významní čeští výtvarnici. Snad nejznámější je od Mikuláše
Alše (1902 a 1904). Z novějších je třeba připomenout Wenigovy Pražské Jesličky
(1916) a Národní betlém (1938) od M. Fischerové- Kvěchové. Souvisejí s nimi
tzv. reklamní betlémy firem prodávajících třeba kávu – cikorku či mýdlo.
Některé z nich mají také politický podtext jako Ondřeje Sekory (1947) nebo
Cyrila Boudy (1969). Dosud oblíbené a často napodobované pocházejí od Václava
Kubašty (Silent Night). Vyřezávané betlémy byly v minulosti velice drahé, což
dosvědčují tehdejší ceníky, a byly prodávány na vánočních trzích třeba na
Staroměstském náměstí v Praze.
I v současné době vznikají v našem regionu
nové betlémy. Autorem těch papírových byl nedávno zemřelý Zdirad J. K. Čech,
jenž vytvořil Prácheňský, Maltézský nebo Klostermannův betlém. Pro firmu Kompek
namaloval betlém Přemysl Povondra. Tvůrcem několika betlémů (Hornický,
Kladenský hutní nebo Podprůhon) je také František Müller. Vyřezávané vytvořil
Jiří Koudelka nebo Oldřich Čech z Dřínova, jenž navázal na tradici řezbářů z
Králík. Ten vytvořil r. 2021 betlém pro kladenské muzeum.
Mnoho betlémů se nachází také ve sbírkách
muzeích Kladenska a Slánska. Nejvíce jich má Sládečkovo vlastivědné muzeum v
Kladně, mezi nimi jeden z dalekého Peru. Bohatě jsou zastoupeny také v muzeích
ve Slaném (betlém rodiny skladatele J. B. Foestera nebo korálkový) a ve
Velvarech (městské – betlém ve formě obrazu, Muzeum technických hraček – gumový
betlém od firmy Baťa).
Závěr přednášky tradičně patřil dotazům
posluchačů a poté již nám nezbylo než panu doktorovi poděkovat za zajímavé
povídání. Doufáme, že ho ve Slaném budeme moci někdy zase přivítat. Zájemcům o
vánoční tradice lze doporučit jeho knihu Nastal nám čas veselý – adventní a
vánoční zvyky na Kladensku a Slánsku, jehož druhé rozšířené vydaní vydalo v
minulém roce město Slaný ve spolupráci s kladenským muzeem.
Tak skončil letošní ročník akademie a je
záhodno poděkovat organizátorům za jeho úspěšný průběh. Všem poté přejeme
krásně prožité vánoční svátky, hodně zdraví, úspěchů a štěstí v novém roce.
Těšíme se, že se v něm opět všichni setkáme při dalších přednáškách či jiné
příležitosti.
(Pavel Zděnovec
