V sobotu 19. září 2020 začal další ročník Slánské akademie volného času přednáškou Ing. Lukáše Horta, absolventa ČVUT, Katedry speciální geodezie, který jako slánský rodák věnoval svou diplomovou práci zaměření vybraných historických sklepů v našem městě. Jeho vyprávění navazovalo na veřejné prohlídky části slánského podzemí při letošních Dnech evropského dědictví, na nichž se ve spolupráci s odborem kultury a památkové péče MěÚ Slaný podílel.
Počátky královského města Slaného se datují na přelom 13. a 14. století. S výstavbou měšťanských domů vzniká také jejich sklepení. Jeho budování probíhalo v historickém centru města ve dvou etapách. To starší (tzv. 1. podlaží) se nachází v hloubce 2 až 6 metrů a je datováno do 14. stol. Charakterizují ho četné gotické oblouky a zdivo z opuky. Mladší (tzv. 2. podlaží) pochází ze 16. stol. a je vyhloubeno v pískovcovém podloží. Podzemí bylo vybudováno z ekonomických důvodů (skladování potravin, vinný sklep) a nic prozatím nenasvědčuje, tomu že v dávné minulosti sloužilo také k obranným účelům jako tajná zásobovací a úniková cesta z města. Po požáru města v 18. století vznikla dnešní podoba sklepů 1. podlaží. Některé části podzemí byly v době II. světové války upraveny jako protiletecké kryty a známky tohoto využití jsou v něm patrné dodnes (hmatová navigace s bílými fosforeskujícími pruhy, vstupní šachta či výztuže).
Slánské historické podzemí není dodnes zcela prozkoumáno a vědomosti o něm se dlouho pohybovaly v rovině pověstí. V šedesátých letech se jeho výzkumu věnoval archeolog PhDr. Václav Moucha, CSc., dlouholetý spolupracovník zdejšího Vlastivědného muzea. Při zpracování stavebně historického průzkumu centra města se sklepy zabýval také Ing. PhDr. Jan Muk. V devadesátých letech se jeho poznávání věnoval klub pro ochranu přírody a památek „Kopáci“. Z jejich poznatků vychází také současný projekt mapování historického sklepení, na němž se podílí několik organizací a jenž vznikl z podnětu přednášejícího.
Toho ke zkoumání slánského podzemí zprvu přivedlo jeho působení ve skautské organizaci. Vedoucí oddílu „Stopaři“ Mgr. Pavel Rubík chystal v rámci aktivit slánských skautů také prozkoumat slánské podzemí, ale k provedení tohoto plánu nedošlo. Přednášející se znovu k této myšlence vrátil při svém studium na ČVUT, poté co provedl ve Slaném zaměření historického opevnění města.
V rámci své diplomové práce vytvořil 3D model historických sklepů domů čp. 2, 1, 86 a 110 na Masarykově náměstí pomocí laserového skenování. Získané údaje lze využít pro správu města (stavební úřad, památková péče), pro digitální konzervaci kulturního dědictví, k možnému navázání kontaktů mezi městským úřadem a vlastníky objektů, kteří by v budoucnosti umožnili zpřístupnění některých sklepů v rámci turistického ruchu a pro případný další stavebně historický průzkum.
Při své práci zjistil, že již v minulosti došlo k zaměření některých částí podzemí pomocí olovnic a že výsledky v podobě mapové dokumentace se nacházejí na stavebním úřadě ve Slaném. Sám využil měření laserovým skenerem. Bylo použito dvou druhů měření – polygonovým pořadem a s kulovými terči. Někdy bylo nutno k doměření užít i ruční skener. Dále byla užita i tzv. totální stanice. Následně došlo ke zpracování výstupů – k spojení jednotlivých skenů (mračen bodů) do jednoho velkého mračna, k připojení ke geodetickým systémům, vektorizaci (obkreslení lemových hran u všech zájmových objektů – 4 vrstvy), modelování (vykreslování plošek), vytvoření účelové mapy v měřítku 1:200 a nakonec ke kontrolnímu měření pro ověření přesnosti modelu, přičemž byla zjištěna dosažená odchylka 3,1 mm. Bylo dosaženo těchto výsledků – mračno bodů, drátový model, ploškový model a účelová mapa.
Prezentaci své diplomové práce ukončil představením mapy, na které nám ukázal současný stav poznání slánského podzemí. Jak jsme mohli zjistit, zbývá mu toho k průzkumu ještě mnoho.
Po přestávce nám pan inženýr promítl fotografie ze svého bádání a animaci 3D modelu. Hovořil také o tom, jak se mu se s pomocí svých spolupracovníků podařilo zpřístupnit vstup do 2. podlaží sklepení budovy městského úřadu (bývalého hotelu Pošta), jenž byl kdysi zasypán zeminou při renovaci objektu.
Závěr přednášky patřil dotazům posluchačů a vedoucí odboru kultury a památkové péče Mgr. Markéta Škrancová přítomné pozvala na další ročník Slánských rozhovorů, který je věnován Národopisnému muzeu Slánska v Třebízi a proběhne začátkem října. Nám nakonec nezbylo než poděkovat panu Hortovi za zajímavé vyprávění, popřát mu mnoho úspěchů v jeho badatelské činnosti a těšit, že nás v budoucnu seznámí s dalšími výsledky průzkumu tajemného slánského podzemí.
(Pavel Zděnovec)
