První závěry ze záchranného archeologického výzkumu
(ZAV) představila jeho vedoucí, Mgr. Drahomíra Malyková, Ph.D. (Archeologický
ústav AV ČR), a PhDr. Michaela Selmi Wallisová, Ph.D. (Česká společnost
archeologická) v rámci přednášky Slánské akademie volného času ve Slaném.
Ačkoliv stále
probíhá zpracování materiálu nalezeného v terénu, již nyní víme, že se
v trase silnice č. 16 nacházela rozsáhlá sídelní aglomerace od doby
halštatské do doby bronzové – zde stál i nejdelší dům v Čechách (až 40 m
dlouhý) patrně ze střední doby bronzové (1600–1300 př. n. l.) a dále
nejrozsáhlejší pohřebiště kultury se zvoncovitými poháry na území Čech, kde
bylo nalezeno až 50 hrobů. Jednalo se o poměrně rozměrné (2 x 2 m) a až 1,5 m
hluboké hroby, kde se v odlišných skrčených polohách pohřbívaly ženy a
muži vybaveni lučištnickou výbavou, šperky a krásnými keramickými nádobami
zdobenými ornamenty v červené barvě s bílou inkrustací. Řada hrobů
pochází i z kultury laténské, tyto bývají většinou nacházeny ve větším
počtu blízko u sebe. V jednom z nich byl objeven hrob bojovníka
s mečem a hrob ženy bohatě vybaven sponami, nákrčníkem, nápažníkem,
prsteny a náramky, které jsou v současnosti v rukách restaurátorů a
měly by být prezentovány v rámci výstavy ve Vlastivědném muzeu ve Slaném ve
2. pol. roku 2020.
Nálezy ZAV se
pohybují v několika pravěkých obdobích v různorodém geologickém
podloží, ale i v raném období středověku – úsek u Červeného potoka. Již při
povrchovém sběru prováděném v přípravné fázi výzkumu byly nalezeny zlomky
keramiky z doby hradištní, dále pak víme, že se zde nacházela typická
slovanská obydlí v podobě čtvercových zemnic/polozemnic, tedy domů
polozapuštěných do země. Jestliže se potvrdí časové vročení do přelomu 9. a 10.
století, lze materiál srovnávat i s blízkou archeologickou situací
hradiště na Budči.
Výzkum
v terénu je náročnou prací, která zejména kvůli časové tísni probíhá i za
nepříznivých klimatických podmínek. Svou práci odvádí i antropologové, kteří často
vzhledem ke špatnému stavu hrobových ostatků získají z polohy kostí nejvíce
informací přímo v terénu, např. hojené zlomeniny (časté jsou obecně
obranné zlomeniny na předloktí). Neméně důležitá je i práce specialistů, kteří
zpracovávají vzorky a materiál z terénu. Zmiňme např. fosfátovou metodu,
která zjišťuje rozklad měkkých tkání do půdy a určuje, zda v hrobě došlo
k rozkladu těla i v případě, že se žádné kosterní ostatky
nedochovají. Metoda tak pomůže objasnit např. jeden prázdný únětický hrob ze
tří nalezených na trase silnice vedoucí směrem do Žižic. Zajímavé budou jistě i
výsledky makrozbytkové analýzy, z které se dozvíme, co zde v jakém
období rostlo, jak vypadala krajina, potraviny, ovoce…
(text Markéta
Škrancová ve spolupráci s Drahomírou Malykovou a Michaelou Selmi Wallisovou,
foto odbor kultury a památkové péče MěÚ Slaný).
