Archeologické doklady lovu na českých hradech / Žerotín a Chvatěruby

Další přednáška prof. PhDr. Tomáše Durdíka DrSc. v sobotu 17. 3. 2012 byla věnována opět českým hradům. Oproti minulým však byla tvořena dvěma samostatnými bloky. Prvý byl věnován tomu, co nám archeologie může říci o jedné s nejrozšířenějších zálib šlechtických obyvatel českých hradů, a to lovu. Nejprve jsme byli seznámeni s vyobrazením loveckých scén na středověkých  kachlích. Poté jsme se dozvěděli o tom, že zvěřina nebyla zastoupena na jídelníčku hradní kuchyně v takové míře, jak bychom si asi představovali. Co se týká archeologických nálezů dokládající lov, stojí odborníci před dvěma problémy, jednak předměty použité k lovu měli většinou i další využití, takže v konkrétních případech nelze s jistotou prohlásit, že skutečně sloužili jako lovecké náčiní, nebo se z nich zachovala pouze torza v podobě částí, jež nepodlehla přirozené zkáze, u kterých je po staletích v zemi problém určit k čemu vlastně sloužila. Závěr sloužil tzv.“loveckým“ hradům. Jelikož hrad byl ve své podstatě polyfunkčním objektem, nelze takovéto jednostranné označení ve většině případů přijmout. Výjimku však tvořil v křivoklátských lesech ukrytý hrádek Jenčov. Dalším představeným hradem, jenž však nesloužil jen loveckým účelům, byl ten, jež v přestavěné podobě dnes známe jako Místodržitelský letohrádek v bývalé královské oboře v Praze ve Stromovce. Závěr pak patřil objektu v prostorách hradu Točník, o němž odborníci domnívají, že mohl před vznikem hradního komplexu sloužit jako taková „ lovecká chata“. 

Po přestávce pak následoval druhý blok věnován dvěma památkám, které se nacházejí poměrně nedaleko Slaného a to zbytkům hradů v Žerotíně u Panského Týnce a ve Chvatěrubech u Kralup nad Vltavou. V prvém případě jsou zachovány pouze části zdi hradního paláce, sklepy a příkopy, v druhém se toho mimo jiné proto, že byl částečně přestavěn na barokní zámek, dochovalo více. Jak jsme se dozvěděli, objekt je v dobrých rukách a probíhá na něm postupná rekonstrukce. Představené hrady se mohou pro někoho stát cílem výletu v nadcházejícím jarním období. Několik fotografií ze setkání v galerii  … (Pavel Zděnovec)

Pozdravy ze Smečna … od prof. Antonína Leopolda

prof. Antonín Leopold ve Smečně, 28. 2. 2012

 Před několika dny jsem navštívil ve Smečně dlouholetého profesora slánského gymnázia Antonína Leopolda (*1927), který se velice živě zajímá o dění ve slánské akademii; říká, že je našim externím posluchačem. Při společném setkání jsme mluvili zejména o památkách na Slánsku a ve Slaném; jeho srdci je stále velice blízký slánský františkánský klášter, tedy v době, kdy ještě byl "františkánský". Stále se vrací k setkání s P. Inocencem Kubíčkem ofm (†1993), který přijel do Slaného po roce 1989 s dalšími františkány … Společně tehdy procházeli klášter a nakonec se zastavili na řádovém hřbitůvku, který byl zanedbán tak, že je tráva přerůstala … P. I. Kubíček se zde modlil za své zesnulé slánské bratry, bylo to hluboké a zároveň dojemné  … Poté vzpomínal Lužecké kvarteto, na stolku měl bibliofilsky zpracované vzpomínky Jaroslava Krušiny … Ladislav Čepelák, Lužecké kvarteto a události související (2011). Takže se náš rozhovor stočil na vynikajícího a dodnes ne zcela doceněného grafika Ladislava Čepeláka, na jeho přítele Jiřího Corvina a samotné Lužecké kvarteto. Člověk si najednou uvědomil, jak tato zdánlivě nedávná historie zasáhla celý tento kraj a jeho kulturu … že právě v kontextu s dílem Ladislava Čepeláka byla zachycené to, co Slánsko dělá Slánskem, jakási esence krajiny, v tomto případě navíc okořeněná hudbou, muzicírováním…  A prof. Antonín Leopold nejen, že byl u vzniku Lužeckého kvarteta, ale je stále jedinečným interpretem historie kultury let šedesátých minulého věku ve Slaném a okolí … Společně jsme si prohlíželi fotografie a on vzpomínal na setkávání s prof. V. V. Štechem … Listovali jsme bibliofilií Dr. Ivo Markvarta († 2005) o básníku Konstantinu Bieblovi, kterého si vážil, dílo básníka dobře znal … Slavětín často navštěvoval a stále obdivuje gotické nástěnné malby v tamním kostele (ostatně jeden z prvních cílů putování slánské akademie)… ale čas běžel a já plním přání prof. Antonína Leopolda, abych pozdravil přátele ze slánské akademie – je nás mnoho; rád tak činím a zároveň jsem jej ubezpečil, že na něj s vděčností stále myslíme a vzpomínáme … prof. Antonín Leopold letos oslaví své 85. narozeniny … (Vladimír Přibyl)

A. Leopold a režisér Karel Smyczek před budovou slánského gymnázia

Nepříjemné překvapení … expozice českého umění 19. století NG uzavřena

Josef Mánes, Červené paraplíčko

Kdo by si chtěl opět prohlédnout některá umělecká díla české malby 19. století z NG, vrátit se k některým památkám české malby (rodina Mánesů, Tkadlík, Purkyně), které jsme navštívili společně s dr. Blažíčkovou – Horovou, má smůlu, neboť dveře do kláštera sv. Jiří se 26. 2. zavřely. Obrazy jsou uloženy v depozitáři … Na webových stranách Národní galerie je uvedeno následující zdůvodnění … Pro stálou expozici českého umění 19. století využívala Národní galerie v Praze výstavní prostor v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě, který si pronajímala od Správy Pražského hradu. Bohužel, v posledních letech se technický stav budovy, která prošla generální rekonstrukcí naposledy v 70. letech minulého století, zhoršil natolik, že již není nadále možné vystavovat v ní umělecká díla ze sbírek Národní galerie v Praze. Vzhledem ke klimatickým podmínkám hrozilo zejména v případě maleb jejich nevratné poškození. Proto Národní galerie v Praze po dohodě se Správou Pražského hradu dne 26. února 2012 tuto expozici definitivně uzavřela a díla přemístila do klimatizovaných depozitářů. Návrh na nové umístění stálé expozice umění v Čechách v 19. století Národní galerie v Praze zveřejní spolu s připravovanou celkovou koncepcí stálých expozic. Do otevření nové stálé expozice bude umělecká díla z tohoto fondu systematicky využívat v rámci svého výstavního programu …

Takže budeme netrpělivě očekávat, kdy nová stálá expozice umění 19. věku bude otevřena. A můžeme konstatovat, že jsme měli svým způsobem ve slánské akademii štěstí, když jsme se v rámci čtyř setkání s dr. Blažíčkovou – Horovou mohli poměrně podrobně a důvěrně seznámit s touto důležitou etapou české výtvarné kultury.

A pro kolegy a kolegyně ze slánské akademie, kteří pravidelně navštěvovali expozici Národní galerie, ještě jedna nepříznivá zpráva … pokud si koupili dárkovou celoroční vstupenku pro dvě osoby a uplynula jim již roční lhůta, a chtěli by si koupit novou, není to zatím možné, neboť osud těchto vstupenek je nejasný; zatím prý vedení galerie o této věci jedná … ve vstupních pokladnách nejsou k dispozici … Ale dle sdělení tiskové mluvčí budou údajně ještě výhodnější … až budou …

V galerii přinášíme alespoň 100 historických fotografií ze čtyř putování slánské akademie za českým uměním 19. století s dr. Blažíčkovou – Horovou, byla to jedinečná setkání, děkujeme  …  (Vladimír Přibyl)

Před díly Julia Mařáka