Prvně se však slova ujal PhDr. Vladimír Přibyl, který nám sdělil, že na přání přednášejících je toto dnešní setkání věnováno zesnulému archeologovi PhDr. Václavu Mouchovi, který byl kolega a přítel Bořivoje Nechvátala a projevoval velký zájem o výsledky archeologického výzkumu na vyšehradské skále.
Poté již vystoupil náš první host PhDr. Bořivoj Nechvátal, který nás stručně seznámil s nejstarší historií osídlení Vyšehradu a s archeologickým výzkumem, který se zde prováděl. Sám se na něm podílí od r. 1966; tehdy se uvažovalo o rozšíření Slavína a tak z podnětu tehdejšího primátora hlavního města Prahy Ludvíka Černého bylo rozhodnuto o novém archeologickém průzkumu, který tomu měl předcházet. Přestože sám toto místo zprvu pokládal za „ztracenou vartu“, jelikož bylo již předtím mnohokrát zkoumáno, dosáhl zde s pomocí deníku archeologických prací z 30. let 20. století nových objevů. Jeden z nich se týkal také části zdiva, které patří patrně jedné z nejstarších sakrálních staveb na Vyšehradě.
Na jeho vyprávění navázal jeho mladší kolega Ladislav Varadzin. Jeho vystoupení bylo rozděleno do tří částí. Prvá se věnovala objevům z let 2011 a 2014; jednalo se zprvu o revizní výzkum souvisící s projektem sanace areálu s kostelem sv. Vavřince. Při pracích prováděných v roce 2011 se pozornost soustředila také na zbytky stavby nalezené Bořivojem Nechvátalem, ta byla starší než bazilika sv. Vavřince, jejíž základy ji překrývaly. V tomto roce nalezli jižní apsidu, což potvrdilo sakrální funkci objektu. Průzkum přinesl pracovní hypotézu o tom, že se jednalo o centrální stavbu čtvercového nebo obdélníkového tvaru se třemi apsidami a čtvercovým prostorem na západní straně. Pro potvrzení hypotézy zbývalo tedy nalézt východní apsidu, kněžiště kostela. To se podařilo v roce 2014 a při tomto výzkumu bylo nalezeno 14 středověkých hrobů, olověná plaketka - pečeť buly papeže Bonifáce IX. z roku 1400. Ta byla vložena do základů stavby – patrně kanovnického domu. Vrcholem však bylo objevení apsidy. To definitivně potvrdilo existenci trikonchy na Vyšehradě.
Druhá část byla zaměřena na to, co nám archeologie muže říct o tomto kostele. Nejprve si hosté položili otázku, zda tato rozměrná stavba byla skutečně dostavěna, její existenci není možné doložit písemnými prameny.
Jednalo by se totiž o gigantickou budovu s mohutnými základy, které byly tvořeny opukovým zdivem spojeným jílem. Opuka byla dovážena ze značné vzdálenosti, a to z Petřína nebo Bílé hory. Její vznik lze datovat do doby mezi vznikem vyšehradského hradiště v polovině 10. století a výstavbou baziliky sv. Vavřince, která byla postavena za vlády Vratislava II. Zajímavé je, že stála mimo knížecí akropoli, takže jistě přes svůj reprezentační charakter nebyla palácovou kaplí, ale nejednalo se ani o farní kostel, protože okolo chybí pohřebiště. Plnila tedy patrně specifickou funkci, kterou prozatím nedokážeme uspokojivě vysvětlit. Třetí část byla věnována zařazení stavby do širšího kontextu historické architektury. Velikostí jí lze označit za největší centrální stavbu západních Slovanů. Za tu byla dosud považována rotunda sv. Víta na Pražském hradě. Hledání jejích formálních předloh nás zavede až na území, která byla kdysi součástí Byzantské říše – Velká Lavra, Athos (2. pol. 10. stol., Řecko), nebo byla pod vlivem její kultury – Ečmiadzin (před 618) a Bagaran (631) v Arménii. Zda však architekt našeho kostela pocházel z těchto končin, nebo byl ze západní Evropy (vzor Germigny – des – Prés), nelze dosud jednoznačně rozhodnout.
V závěru poté přednášející shrnul dosavadní výsledky svého bádání o této stavbě do několika bodů. Jedná se o významný objev monumentálního chrámu (svým půdorysem a předpokládanou výškou). Nález základů kostela vrhá i nové světlo na nejstarší dějiny Vyšehradu. Zůstává zatím nevyřešené upřesnění funkce této stavby a otázka její možné provenience. Poté zodpověděl dotazy z publika (PhDr. Michaela Selmi Wallisová – Česká společnost archeologická, na snímku) a nám nezbylo než poděkovat oběma archeologům za zajímavé přiblížení tohoto nejnovějšího objevu na Vyšehradě. (Pavel Zděnovec) … Další snímky zde
Žádné komentáře:
Okomentovat