V sobotu 21. února 2026 v městském kině ve Slaném začala jubilejní dvacátá sezona Slánské akademie volného času. Na úvod pořadatelé z odboru kultury a památkové péče MěÚ Slaný předali ocenění účastníkům minulého běhu, kteří vypracovali ročníkové práce. Poté se již ujal slova JUDr. et PhDr. Vratislav Koštál, Ph.D., aby nás seznámil se šlechtickými rody, jež k nám přišly z britských ostrovů.
Označit však všechny za britské je tak
trochu nepřesné, protože se v českých zemích usadily většinou již před
sjednocením Velké Británie a hovoříme proto především o šlechtě skotské a irské
či v menší míře anglické, přičemž v posledním případě se jednalo většinou o
potomky normanských dobyvatelů, jenž tuto zemi obsadili po vítězství v bitvě u
Hastingsu (1066). Příchod irských a skotských emigrantů na evropský kontinent
je spojen se snahou Anglie zmocnit se jejich domovů, která započala již ve 12.
stol. Irské katolické uprchlíky v Praze připomíná Hybernium (latinský název pro
Irsko), jenž bylo původně konventním kostelem kláštera, který se svolením
císaře Ferdinanda II. zřídili irští františkáni.
Šlechta z britských ostrovů k nám přicházela
v několika etapách. První významná vlna se zde objevila za třicetileté války,
kdy v důsledku porážky českých stavů v bitvě na Bílé hoře přišla možnost získat
majetek zabavený císařem povstalcům, avšak váže se především k zavraždění
Albrechta z Valdštejna v Chebu v r. 1634. Druhá (po r. 1690) poté souvisí s
vítězstvím Viléma III. Oranžského nad skotskými stoupenci Stuartovců v bitvě u
Dunkfeldu. V 19. století se poté do habsburské monarchie stěhuje podnikatelská
nobilita, která zde hledá nové možnosti, jak rozmnožit svůj majetek.
Na odstranění císařského generalissima
Albrechta z Valdštejna, vévody frýdlantského, a jeho spolupracovníků hraběte
Adama Trčky z Lípy a hraběte Viléma Kinského z Tetova a Vchynic, k němuž vydal
podnět panovník, se podílelo také několik příslušníků šlechty z britských
ostrovů. Jednalo se o rody Butler, Leslie, Geraldin, Gordon a Deveroux. Odměnou
se jim staly statky zkonfiskované zavražděným, jenž se v očích císaře stali
zrádci. Plukovník Walter Butler, jenž byl povýšen do hraběcího stavu, obdržel
panství Doksy s Bernštejnem a Deštnou, plukovník John Gordon Smidary a
Skřivany, podplukovník Robert Geraldin Mšeno, podplukovník Walter Leslie Nové
Město nad Metují, Veselici a Slatinu a kapitán Walter Deveroux až r. 1638
Dobrovítov, Chlum a Krchleby.
Ve službách habsburské monarchie i později
našli své místo britští aristokraté jako vojáci, úředníci, proslavili se též na
poli vědy, stali se církevními hodnostáři, či byli dobrými hospodáři
a podnikateli. Pocházeli z rodů Brown, D‘Ogilvy, Bietagh, Kavanagh, MacBrady,
Taaffe, Wallis, Hamilton, Jenison of Walworth, Spens-Boden, MacNeven O‘Kelly of
Aghrüm, Smith of Balroe, Woderborn of Dundee, Skene, Conway of Waterford,
Parish of Senftenberg, Enis of After and Iveagh nebo Stomm.
Významným vojevůdcem za Karla VI. a Marie
Terezie byl Maxmilián Ulysses hrabě Brown of Camus, jenž je pochován v kostele
kapucínského kláštera na Novém Městě pražském a jeho předkové přišli do Evropy
ze Skotska. Slavný generál ve službách císařovny a Josefa II. Ernst Gideon von
Laudon pocházel z Livonska, ale mezi jeho prapředky snad patřili příslušníci
skotského rodu Loudonů, nebo byla snaha ho s nimi spojit, a proto se psal také
jako svobodný pán von Loudon. Politik Eduard hrabě Taaffe, který měl irské
předky, byl nejdéle sloužícím předsedou předlitavské vlády v Rakousku-Uhersku.
Poslední olomoucký biskup Maxmilián (v úřadě 1761–1776) byl ze skotského rodu
Hamiltonů, jenž se pečlivě staral o svoji diecézi, hospodářsky ji povznesl (založil
vesnici Hamiltony) a zasloužil se o obnovení biskupské obrazárny na zámku
v Kroměříži a rozšíření knihovny v paláci v Olomouci. Přibližně v té době se
stal Vilém MacNeven (původem Ir) profesorem a později děkanem pražské lékařské
fakulty. Významným obchodníkem anglo-německého původu z Hamburku byl John
Parish, který r. 1815 kupuje v Čechách panství Žamberk s hradem Litice a o rok
později dosáhl titulu rytíře a následně je povýšen do panského stavu s
přídomkem von Senftenberg.
Během celé přednášky byly promítány erby
jednotlivých rodů, fotografie jejich sídel, jak ve Velké Británii, tak u nás, a
dochované portréty významných osobností z nich pocházející, jako třeba
oblíbence anglické královny Alžběty I. Roberta Deverouxa, 2. hraběte z Essexu.
I ve Slaném máme připomínky na britskou
aristokracii. V konventním kostele Nejsvětější Trojice je to znak na vítězném
oblouku, který patří Selině Carolině, hraběnce Clam-Martinic, rozené Meade,
manželce hraběte Karla Jana z Clam-Martinic, jež pocházela z irské šlechtické
rodiny. V děkanském chrámě sv. Gotharda zdobí jedno vitrážové okno erb ženy slánského
purkmistra a statkáře Augusta Hemerky ze Stanmíru Karolíny, která pocházela z
původně skotského rodu Spens-Boden, jehož i někteří další příslušníci jsou
pochováni na slánském hřbitově v Hemerkově hrobce. Ve sbírkách Vlastivědného
muzea ve Slaném se patrně nachází také portrét generál-majora Josefa Ulyssese
Browna, syna výše zmíněného Maxmiliána Ulyssese hraběte Browna a jeho manželky
Marie Filipiny hraběnky Clam-Martinic, který byl členem Řádu maltézských rytířů.
Tento portrét jenž je součástí obrazové galerie, jež se nacházela na zámku
Kinských v Budenicích.
Na závěr své přednášky dal přednášející
prostor pro dotazy posluchačů, z nichž jedna připomenula pobyt baronky Spens-Boden
ve Slaném, a nám nezbylo než mu poděkovat za zajímavé povídání a představení
knihy Britská šlechta v českých zemích, jejíž je spoluautorem a kterou je
možno ještě získat v obchodech.
(Pavel Zděnovec)
Žádné komentáře:
Okomentovat