V úterý 2. října 2018 hostil již po několikáté klášter bosých karmelitánů ve Slaném účastníky Slánských rozhovorů. Jubilejní patnáctý ročník této umělecko–historické konference pro širokou veřejnost byl věnován Zlonicím.
Nejprve v klášteře všechny přítomné přivítal jeho převor P. Mgr. Jan Poříz, OCD, poté krátce promluvil Ing. Pavel Bartoníček, uvolněný radní města Slaného, jako zástupce jednoho z pořadatelů, Královského města Slaný, a poté se slova ujala její hlavní organizátorka Mgr. Markéta Škrancová, vedoucí odboru kultury a památkové péče MěÚ Slaný, která celé toto setkání moderovala. Ta přivítala vzácné hosty, mezi nimiž nechyběl ani její předchůdce PhDr. Vladimír Přibyl.
Vlastní program zahájil příspěvek nevšední návštěvy z Velké Británie, Kamily Pecher (Oxford University, Library of Worcester College), „Liverpoolský triumf Karla knížete Kinského“, který nám přiblížil velice zajímavé životní osudy tohoto jediného vítěze slavného dostihového závodu Velká národní (liverpoolská) steeplechase z českých zemích. Zájemci si poté mohli o přestávce zakoupit knihu, kterou o něm paní Pecher napsala.
Poté přečetl Jakub Hložek (referent odboru kultury a památkové péče MěÚ Slaný) text přednášky prof. PhDr Jindřicha Vybírala, CSc., (Katedra dějin umění a estetiky Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze), jenž se z pracovních důvodů nemohl konference zúčastnit. Jejím tématem byla neobarokní přestavba zlonického kostela Nanebevzetí P. Marie podle projektu architekta Friedricha Ohmanna, kterou zasadil do kontextu jeho díla. Na ni navázal svým referátem „Stanislav Sucharda a sochařská výzdoba zlonického kostela“ PhDr. Martin Krummholz, Ph.D., (Ústav dějin umění Akademie věd ČR), jenž vyzdvihl neobvyklost této zakázky v neobarokním slohu v rámci tvorby tohoto umělce, jenž svou inspiraci nacházel především v české renesanci a později v secesi. Ke kostelu ve Zlonicích se vázalo také vystoupení Mgr. Inky Pospíšilové z Národního památkového ústavu, jenž bylo věnováno osobnosti architekta Josefa Fanty a neslo název „Umělecké řemeslo Josefa Fanty a jeho práce pro zlonický chrám“. Nejvíce zaujal přítomné popis krucifixu ze zlonického kostela, který jsme si mohli na místě prohlédnout.
Dopolední část ukončil svým vyprávěním o hudebním významu Zlonic Mgr. Jan Tůma z Památníku Antonína Dvořáka ve Zlonicích. Rozhovořil se tamních významných varhanících, z nichž nelze nevzpomenout na Antonína Liehmanna, prvního učitele hudby Antonína Dvořáka, a o dalších hudebních osobnostech Zlonic (barytonista Josef Lev, skladatel Eduard Ingriš).
Po oběde následovala exkurze do Zlonic, kde se účastnici rozdělili do dvou skupin. Prvá skupina se vydala do Památníku Antonína Dvořáka. Zde se jejím průvodcem stal Mgr. Jan Tůma, který krátce hovořil o mládí a raném díle Antonína Dvořáka a připomenul i další významné umělce spojené svým životem se Zlonicemi. Druhá skupina se vydala na zdejší architektonicky významnou faru, dílo K. I. Dietzenhofera, kde spatřila přípravné modely k zlonickým dílům Stanislava Suchardy. Obě skupiny se poté sešly ve zlonickém chrámu, kde je přivítal starosta městyse Antonín Chochola a umělecko–historický výklad o kostele podal PhDr. Vladimír Přibyl. Na závěr byla možnost uslyšet zvuk zdejších varhan při koncertu zlonické varhanice paní Miloslavy Dragounové, která pokračuje v bohaté hudební tradici obyvatel tohoto malebného městečka.
(Pavel Zděnovec)
Další fotografie z konference
zde a
zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat