V sobotu 3. června 2017 se uskutečnila poslední exkurze 11. ročníku Slánské akademie volného času, která nás již poněkolikáté zavedla na památky bohaté Plzeňsko. Nejprve jsme po čase opět navštívili nádhernou Mariánskou Týnici. Toto bývalé proboštství cisterciáckého kláštera v Plasech s poutním kostelem Zvěstování Panny Marie, které je dílem Jana Blažeje Santiniho – Aichela, je dnes sídlem Muzea a galerie severního Plzeňska. Zde jsme se setkali s naší dlouholetou spolupracovnicí a ředitelkou tohoto muzea PhDr. Irenou Bukačovou, která nás seznámila s tím, co je zde nového, co vše se připravuje. Prohlédli jsme si novou muzejní expozici Baroko a jeho svět, která je věnována barokním stavbám na panství plaského kláštera a s nimi neodmyslitelně spjatou Santiniovskou architekturou. Následně jsme se vydali přes kostel do zrenovovaného západního ambitu, kde jsme mohli zhlédnout výstavu Krajinou barokního Plzeňska. Spatřili jsme také jeho freskovou výzdobu s mariánskou tématikou, která je dílem západočeského rokokového malíře Františka Julia Luxe. V jedné z jeho kaplí, kde se výzdoba nezachovala, jsou dnes umístěny bysty těch, kdo se zasloužili o záchranu a obnovu tohoto barokního skvostu (prof. Mojmír Horyna, a Ing. Jindřich Rineš). Návštěvu jsme ukončili na místě, kde má do roku 2020 vyrůst, a to zejména zásluhou dr. Ireny Bukačové, východní ambit a Santiniho záměr má být po staletích dokončen. Zatím je hotova jedna z kaplí a v chrámu jsme mohli spatřit základní kameny tří dalších. Poté jsme se vydali na cestu do Plzně, která byla hlavním cílem našeho putování. Po nezbytné polední pouze na oběd naše kroky směřovaly ke katedrále svatého Bartoloměje. Průvodkyně nás podrobně seznámila s historií a vybavením katedrály, chrámu, který nahradil původní kostel z doby založení města. Z velké části byl interiér upraven novogoticky a v tomto slohu byl zhotoven i hlavní oltář, na kterém je umístěna vzácná gotická opuková socha Plzeňské Madony, která náleží k typu tzv. krásných madon z konce 14. století. V Plzni jsme navštívili také nedávno otevřené Muzeum církevního umění plzeňské diecéze, které se nachází v bývalém františkánském klášteře. Muzeem nás provedl historik umění dr. Vladimír Přibyl, který nám svým komentářem přiblížil některé exponáty. Prohlídku jsme začali v bývalé kapitulní síni, která je s přilehlou kaplí sv. Barbory bohatě zdobená pozdně gotickou freskovou výzdobou. Tu nám zase stručně popsala kunsthistorička Mgr. Markéta Škrancová (odbor kultury MěÚ Slaný). Vladimír Přibyl také krátce pohovořil o historii kláštera. Původně minoritský klášter byl založen krátce po r. 1295, kdy bylo založeno město. Krušné chvíle zažil za husitských válek, kdy jej museli minorité nakrátko opustit a poté byl za obležení města husity značně poničen. V r. 1460 byla do kláštera uvedena přísnější větev františkánského řádu – observantů a jejich minoritští bratři jej museli opustit. S observanty je spojena také zachovalá fresková výzdoba v kapitulní síni, kapli a ambitu. V době baroka došlo k dílčím stavebním úpravám, které měly zahladit škody, které klášter utrpěl v r. 1618 za dobytí Plzně generálem Mansfeldem v době českého stavovského povstání. V muzeu jsou vystavena díla církevního umění, vedle bohaté kolekce středověkých soch nádherná práce Zvěstování od sochaře Matyáše Bernarda Brauna nebo obrazy od Petra Brandla a Václava Vavřince Reinera. Cestou zpět k autobusu jsme ještě nahlédli do interiéru konventního kostela Nanebevzetí Panny Marie a poté nás čekal již jen návrat do našich domovů. Na závěr je nutno poděkovat těm, kdo se podíleli na zdárném průběhu této zajímavé exkurze a zároveň všem, kdo připravili program celého tohoto ročníku Slánského akademie volného času. Náš dík patří především PhDr. Vladimíru Přibylovi a Aleně Urbanové, bez nichž by slánská akademie nemohla existovat. Všem poté přejeme krásně prožité léto a doufáme, že se všichni ve zdraví opět setkáme na podzim. (Pavel Zděnovec)
Další obrázky zde
Žádné komentáře:
Okomentovat