Sobota 25. března 2017 / S Hasanem Zahirovićem o Scheinpflugových a Slaném

  V sobotu 25. března 2017 pokračovala Slánská akademie volného času další přednáškou věnovanou

tentokrát české literatuře. O spisovatelské rodině Scheinpflugů a jejich vztahu k městu Slanému nám přijel vyprávět neobvyklý host, čapkolog Mgr. Hassan Zahirović, Ph.D. (Ústav bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě), jenž pochází z Bosny a Hercegoviny.

   Nejprve však svého kolegu mile představila PhDr. Hana Čižinská (Národní památkový ústav, územní pracoviště Praha), která se s ním seznámila při práci na soupisu inventáře vily Karla Čapka.

   Poté se však již slova ujal přednášející a nejprve nás podrobně seznámil s genealogií rodu Scheinpflugů od 18. století až po současnost. Ten původně pocházel ze Saska, ale po příchodu do českých zemích se zcela počeštil. K zajímavostem rodiny patří to, že se dosud v každé její generaci vyskytlo mužské jméno Karel, což bylo při sepisování pozůstalosti v Čapkově vile někdy problém.

   Následně se již zaměřil na nejbližší příbuzné herečky a spisovatelky Olgy Scheinpflugové. Její děd Karel Jan (1840–1923) se vypracoval z dělníka – kovolitce až na majitele továrny. Ve Slaném, kam přišel z Teplic, vlastnil malý strojírenský závod a oženil se zde s Barborou Liebscherovou.

   Olžin otec Karel Tomáš (1869–1948) dovršil svou kariéru jako novinář, kritik a spisovatel. Těsně po

studiu na slánském gymnáziu však působil jako tovární úředník a otcův společník ve firmě až do jejího zániku v r. 1919. Poté působil v Praze jako redaktor Národních listů a Lidových novin. Byl členem zednářské lóže a Syndikátu českých spisovatelů. Ve své literární tvorbě se zabýval především realistickým zobrazením rodinného a manželského života různých společenských vrstev, ale v některých jeho dílech se objevují také prvky žánrů fantasy a sci-fi. Jeho první žena Božena Fričová pocházela z Kladna. Měli spolu tři děti, vedle Olgy syna Karla a dceru Boženu. Manželka mu onemocněla tuberkulózou a jako velice mladá v r. 1911 umírá. Záhy nato se znovu žení se svou vzdálenou příbuznou Miladou Krinerovou, aby se měl kdo postarat o jeho děti.

    Bratr Olgy Karel (1899–1987) poté co vystudoval práva, se stal se literárním agentem svého švagra Karla Čapka a po jeho smrti ochráncem autorských práv jeho dědiců. Je autorem vzpomínkové knihy Můj švagr Karel Čapek. Jeho druhou ženou byla spisovatelka Jaroslava Reitmannová. Sestra Božena (1901–1984) byla manželkou dramatika Edmonda Konráda a po celý svůj život byla pro svou mladší sestřičku nepostradatelnou oporou. K jejím zásluhám patří také vzorně uspořádání Olžin archiv.

   Závěr vyprávění patřil samotné Olze (1902–1968) a jejímu dětství ve Slaném. Tuto dobu jejího života nám pan doktor přiblížil s pomocí její knihy vzpomínek Byla jsem na světě a románové autobiografie Český román. Vzpomínala tam na maminčinu nemoc, těžkou dobu po její smrti i na nelehký život za první světové války. Přečetl o tom také několik úryvků z jejího díla. Věnoval se také její touze hrát divadlo a jejím počátkům na prknech, která znamenají svět.

   Po celou přednášku byly promítány fotografie příslušníků této rodiny a domu, kde se Olga narodila a které pocházejí z Čapkovy vily.

    Čas se nachýlil k době oběda, a přestože by se o tématu dalo hovořit ještě dlouze, zbývala již pouze chvilka na dotazy posluchačů. Ty se chtěli především dovědět více o přednášejícím. Vyprávěl jim proto o svém studiu čtyř vysokých škol, pobytu v České republice a vztahu k české literatuře, ale nemohl se nezmínit o konfliktu v bývalé Jugoslávii, který poznamenal jeho osud podobně jako Olgu smrt matky a mládí prožité v době velké války. Nám nezbývalo než mu poděkovat za velice pěknou přednášku o slavné rodině spjaté s naším městem a doufáme, že ho ve Slaném, kde má hodně přátel, znovu někdy přivítáme.
(Pavel Zděnovec)

Další fotografie ze setkání zde.