O Danielu a Ignáci Preisslerových s Helenou Brožkovou / sobota 19. října 2019

   V sobotu 19. října 2019 byla na programu Slánské akademie volného času přednáška prom. hist. Heleny Brožkové, kurátorky sbírky historického skla Uměleckohistorického muzea v Praze, nazvaná „Daniel a Ignác Preisslerové ve službách hrabat Kolowratů Libštejnských“. Na úvod vystoupila Mgr. Markéta Škrancová, aby upozornila na blížící se pražskou exkurzi a představila nám paní přednášející.
   Ta se poté ve svém vyprávění zaměřila na osudy a dílo rodiny barokních malířů skla a porcelánu Preisslerových, která působila na rychnovském panství Kolovratů – Libštejnských. To získala tato linie starobylého českého rodu Kolovratů, která se jmenovala podle hradu Libštejn, prostřednictvím Albrechta Libštejnského z Kolovrat v 17. století. V následujícím století poté za Františka Karla II. Libštejnského z Kolovrat dostává jeho centrum, zámek Rychnov nad Kněžnou, současnou podobu, jejíž autorství je připisováno geniálnímu baroknímu architektu Janu Blažeji Santinimu – Aichlovi. Vznikla v něm tehdy také velice kvalitní obrazárna.
   Daniel Preissler se narodil na neznám místě patrně r. 1636 a do východních Čech přišel z Prahy, kde byl podle údajů uváděných v Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien Jana Bohumíra Dlabače (1815) členem malířského cechu. Nejprve se usadil na karmelitánském panství Solnice. R. 1675 se oženil s Dorotou Kelerovou z Kunštátu. V následujícím roce se jim v Bedřichovce narodil syn Ignác. Po něm následovalo ještě několik dětí a rodina se přestěhovala do Kunštátu (Kronstadt), jenž patřil Kolovratům. Manželka Danielovi zemřela v r. 1723 a on záhy znovu vstoupil do svazku manželského, tentokrát s Annou Marií Kreisslerovou z Jadrné. Po nějaké době opět ovdověl a do své smrti v r. 1733 zůstal již vdovcem.

   O mnoho více toho nevíme ani o jeho synovi Ignáci, který se podobně jako otec vyučil malířem skla a porcelánu. O jeho školení se nám nezachovaly doklady. Základy získal patrně v otcově dílně, avšak o tom, kde je poté rozvíjel, panují dohady. Bezpečně však víme, že když mu bylo 23 let, žil již natrvalo v Kunštátu. Stejně jako jeho otec se také on dvakrát oženil, poprvé s Annou Reginou Steinerovou z Kunštátu a podruhé se Zuzanou Urbanovou z Jadrné. Jeho syn Ignác nenásledoval rodinnou tradici a stal se krejčím. Díky badatelskému úsilí F. X. Jiříka známe z let 1729–1732 obsah účtů a korespondence mezi malířem Ignácem Preisslerem a hrabětem Františkem Karlem II. Libštejnským z Kolovrat, který držel rychnovského panství v letech 1716–1753. Umělec zemřel r. 1741 a chalupa, v níž Preisslerové v Kunštátu žili, se zachovala dodnes.
   V kunštátské dílně v Orlických horách se malovalo na sklo, které bylo vyrobeno v nedalekých sklářských hutí, a porcelán, jenž byl dovezen z Míšně, Vídně či dokonce z daleké Číny. Zabývala se také podmalbou na skle. Při čemž se nejčastěji užívala technika zvaná švarclot ( schwarzlot ), což je jemná malba černou barvou, napodobující soudobou kresbu a grafiku. Do Čech se dostala z Norimberka, kde ji umělci jako Johann Schaper používali již v druhé polovině 17. století. Ignác Preissler kombinoval tuto techniku se zlacením. Při práci užíval i další barvy (červená, fialová). Poté, co ji dokončil, bylo dílo dáno do pece a vypáleno.
   Předlohou pro malby a podmalby byly často grafiky, které mimo jiné umožnily reprodukovat slavná díla předních umělců (např. výzdobu paláce Farnese v Římě). Bylo využito velké množství námětů, z nichž lze uvést třeba mytologické (lásky bohů), náboženské (světci, ctnosti a neřesti), krajinářské (veduta Vídně) nebo výjevy ze všedního života (např. podle grafik Jacquese Callota). Zaujme třeba sada devatenácti porcelánových mističek s vyobrazením trpaslíků a přitom se nám vybaví torzálně dochované sochařské ztvárnění těchto bájných postaviček pro Šporkův Kuks. Významnou část tvorby tvořily tzv. chinoiserie, které vycházely z motivů čínské tušové malby. To bylo tehdy považováno za indiánské umění.
   Preisslerové nenašli v Čechách své přímé následovníky, a tak se jejich umění dále rozvíjelo v hlavní městě monarchie Vídni. Umělecká díla vytvořená Danielem a Ignácem Preisslerovými připomenula v r. 2009 výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. Na její přípravě se paní Brožková podílela a spolu s dalšími odborníky k ní vytvořila také katalog, který bylo možno si na přednášce prohlédnout, v UPM je ještě k dostání. Fotografie některých exponátů, které na ní by

ly vystavené, jsme mohli vidět při jejím vyprávění.
   Po přestávce krátce pohovořila o své nedávné přednášce v Innsbrucku. Pozvala také přítomné na připravovanou výstavu „V záři zlata, v lesku barvy“, jež bude věnována barokní podmalbě na skle a měla by být zahájena 27. února 2020 v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. V něm by měla být znovu otevřena také stálá expozice, v níž jistě své místo nalezne také některé dílo z dílny Preisslerových.
   Závěr přednášky patřil dotazům posluchačů a nám nakonec nezbylo, než paní Brožkové poděkovat za zajímavé vyprávění, které bylo věnované křehkému umění, jež však má nesmírnou hodnotu. Budeme rádi, když nám o něm znovu přijede do Slaného pohovořit.
(Pavel Zděnovec)