V sobotu 7. října 2017 proběhlo zahájení podzimního semestru 12. ročníku Slánské akademie volného času v salónku bývalého hotelu Grand ve Slaném. Jeho úvodní přednášku Česká raně gotická architektura ve světle nejnovějšího základního výzkumu klášterů přednesl archeolog Mgr. Miroslav Kovář, Ph.D. z Národního památkového ústavu. Nejprve však všechny srdečně přivítal PhDr. Vladimír Přibyl, vedoucí odboru kultury MěÚ Slaný, a s pomocí přednášejícího došlo k předání ocenění těm, kdo vypracovali ročníkovou práci minulého běhu akademie.
Poté se již přednášející věnoval samotné přednášce, která vycházela z poznatků získaných především při nových archeologických výzkumech, z niž na některých se sám podílel a které často revidovaly výsledky staršího bádání. Zaměřil se dobu panování českých králů Václava I. a Přemysla Otakara II., kdy dochází k některým přestavbám starších klášterů a k výstavbě nových, které vznikají v právě zakládaných středověkých městech a patří medikantským (žebravým) řádům. Třinácté století je také časem slohových proměn, kdy jeho začátek patří ještě pozdně románskému slohu, a v jeho průběhu na naše území postupně proniká gotika (raná, klasická a poklasická). Podoba architektury je také ovlivněna buď společenským postavením zakladatele (dvorský styl / kaple na Zvíkově) nebo řádovými statuty jednotlivých řeholí, kdy se vzorem stává mateřský klášter, z kterého první řeholníci přicházejí (cistersko – burgundský styl / klášter Citeaux).
Na imaginární cestě po Čechách jsme během jeho vyprávění postupně seznámili s novými objevy, které učinili archeologové v klášterech, které většinou již neexistují nebo neslouží původnímu účelu. Začali jsme v nejstarším mužském klášteře v českých zemích, který se nachází v Praze – Břevnově. Benediktini zde již v r. 993 usadil český kníže Boleslav II. spolu s pražským biskupem Vojtěchem. Románský klášter vystavěný v polovině 11. století opatem Menigardem došel za jeho nástupců Martina I. a Křištana v století třináctém raně gotickou přestavbou, z níž se přednášející zmínil o výstavbě kaple nad hrobem poustevníka Vintíře a nového presbytáře. Další zastávkou se stal cisterciácký klášter Hradiště nad Jizerou, který zanikl za husitských válek. Jak vypadal tento komplex staveb, jehož podoba vycházela z mateřského kláštera v Ebrachu a řádové centrály v Citeaux, v době krátce po jeho založení Markvartici na konci 12. století, nám přiblížila jeho kresebná rekonstrukce. Letmé zastavení v Anežském klášteře na Starém Městě pražském nás seznámilo s tím, že architektonické prvky (podoba hlavic sloupů) užité při výstavbě konventního chrámu sv. Františka se staly vzorem pro sakrální stavby v dnes německé Žitavě (minoritský klášter a kostel Panny Marie). Revitalizace Národní knihovny v Klementinu umožnila poznat jeho nejstarší stavební historii a odhalila podobu dominikánského kláštera sv. Klimenta z 13. století. Nejnovější archeologický výzkum odkryl zdivo klášterního areálu a severně navazující měšťanské obytné zástavby. V Litoměřicích byly založeny v 13. století u městských hradeb dva kláštery – minoritský u kostela sv. Jakuba a dominikánský tam, kde se dnes nachází státní oblastní archiv. Při průzkumu konventního chrámu bývalého minoritského kláštera bylo zjištěno, že v důsledku posunutí hradeb za Karla IV. došlo ke změně dispozice konventu. Také v Hradci Králové se nacházely kláštery minoritů a dominikánů, které byly zničeny za husitských bouří. Zachovalo se z nich pouze pár architektonických článků, které jsou v současnosti uloženy v depozitáři Muzea východních Čech. Turisticky zajímavým místem je bývalý minoritský klášter v Chebu, který byl založen v 13. století, avšak jeho nynější podoba je výsledkem přestaveb, ke kterým v průběhu staletí došlo a jež vyvrcholily v 18. století. Oproti tomu existenci taktéž minoritského kláštera v Mostu již dokládají pouze archivní prameny. Před jeho definitivním zánikem v druhé polovině 20. století zde v letech 1971–1976 prováděl výzkum PhDr. Ing. Jan Muk, který se zabýval jeho počátky. Husitské války nepřežil dominikánský klášter u kostela Povýšení sv. Kříže z druhé poloviny 13. století. Poté co se rozhodlo v 17. století o jeho obnově, byl nový (dnes již však také zaniklý) konvent postaven na opačné straně chrámu. Oproti tomu klášter dominikánů v Českých Budějovicích můžou návštěvníci obdivovat dodnes. Přednášející nás upozornil na jeho nejstarší architektonické prvky. Závěr jeho vystoupení poté patřil klášteru augustiniánů – eremitů v Pivoni, která se nachází nedaleko Domažlic. Součástí dnes zcela zchátralého areálu je kostel Zvěstování Panny Marie, který je považován za jednu z prvních plně gotických staveb zachovalých u nás.
Poté již byl vyhrazen čas na dotazy posluchačů a nakonec nám nezbylo než panu doktoru poděkovat za zajímavé vyprávění. Doufáme, že v tomto tématu někdy budeme v budoucnu dále pokračovat a dozvíme se něco nového i o dalších klášterech, na které se již z časových důvodů tentokrát nedostalo.
(Pavel Zděnovec)
Žádné komentáře:
Okomentovat