Nepříjemné překvapení … expozice českého umění 19. století NG uzavřena

Josef Mánes, Červené paraplíčko

Kdo by si chtěl opět prohlédnout některá umělecká díla české malby 19. století z NG, vrátit se k některým památkám české malby (rodina Mánesů, Tkadlík, Purkyně), které jsme navštívili společně s dr. Blažíčkovou – Horovou, má smůlu, neboť dveře do kláštera sv. Jiří se 26. 2. zavřely. Obrazy jsou uloženy v depozitáři … Na webových stranách Národní galerie je uvedeno následující zdůvodnění … Pro stálou expozici českého umění 19. století využívala Národní galerie v Praze výstavní prostor v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě, který si pronajímala od Správy Pražského hradu. Bohužel, v posledních letech se technický stav budovy, která prošla generální rekonstrukcí naposledy v 70. letech minulého století, zhoršil natolik, že již není nadále možné vystavovat v ní umělecká díla ze sbírek Národní galerie v Praze. Vzhledem ke klimatickým podmínkám hrozilo zejména v případě maleb jejich nevratné poškození. Proto Národní galerie v Praze po dohodě se Správou Pražského hradu dne 26. února 2012 tuto expozici definitivně uzavřela a díla přemístila do klimatizovaných depozitářů. Návrh na nové umístění stálé expozice umění v Čechách v 19. století Národní galerie v Praze zveřejní spolu s připravovanou celkovou koncepcí stálých expozic. Do otevření nové stálé expozice bude umělecká díla z tohoto fondu systematicky využívat v rámci svého výstavního programu …

Takže budeme netrpělivě očekávat, kdy nová stálá expozice umění 19. věku bude otevřena. A můžeme konstatovat, že jsme měli svým způsobem ve slánské akademii štěstí, když jsme se v rámci čtyř setkání s dr. Blažíčkovou – Horovou mohli poměrně podrobně a důvěrně seznámit s touto důležitou etapou české výtvarné kultury.

A pro kolegy a kolegyně ze slánské akademie, kteří pravidelně navštěvovali expozici Národní galerie, ještě jedna nepříznivá zpráva … pokud si koupili dárkovou celoroční vstupenku pro dvě osoby a uplynula jim již roční lhůta, a chtěli by si koupit novou, není to zatím možné, neboť osud těchto vstupenek je nejasný; zatím prý vedení galerie o této věci jedná … ve vstupních pokladnách nejsou k dispozici … Ale dle sdělení tiskové mluvčí budou údajně ještě výhodnější … až budou …

V galerii přinášíme alespoň 100 historických fotografií ze čtyř putování slánské akademie za českým uměním 19. století s dr. Blažíčkovou – Horovou, byla to jedinečná setkání, děkujeme  …  (Vladimír Přibyl)

Před díly Julia Mařáka

Pozvání do Litoměřic

První exkurze Slánské akademie volného času vedla do Litoměřic, do Severočeské galerie výtvarného umění (1. 11. 2011, společně s P. Janem Nep. Jiřištěm). Nyní je možné na toto putování individuálně navázat a rozšířit si povědomí o gotické malbě, a to na výstavě Gotická desková malba v severozápadních Čechách v letech 1340 – 1550, která ve shora uvedené galerii potrvá až do 10. 5. 2012. Spatříme zde díla ikonograficky zajímavá – např. oltář z Duban (1460) s Pannou Marií před hořícím keřem (připomínka stálého panenství Panny Marie) nebo překrásný oltář z Jeníkova, na kterém ve scéně Zvěstování bájný jednorožec symbolizuje Krista. Na přehlídce se připomíná vliv grafických listů (Martin Schongauer, Lucas Cranach st.) na vznik jednotlivých kompozic i detailů vystavených deskových obrazů, zejména v cyklu s pašijovými náměty z roudnického kostela Narození Panny Marie od saského malíře Hanse Hesse. Jsou zde vystaveny i neznámé deskové obrazy z litoměřického biskupství (sv. Jan na ostrově Patmos). Někteří autoři deskových obrazů patrně spolupracovali s řezbáři, kteří pak patrně působili i na Slánsku (Mistr doksanské archy, okruh  – oltář v Ledcích, oltář v zámecké kapli ve Smečně). I v tomto ohledu zajímavé setkání, když si uvědomíme, že se na Slánsku zachovala z té doby pouze oltářní křídla z Paršenku a Knovíze … viz stručný průvodce po starém umění našeho regionu. Nenechte si ujít tuto pozoruhodnou výstavu, když se navíc ve stálé expozici opět setkáte s Mistrem Litoměřického oltáře. (Vladimír Přibyl)

V Praze … františkáni u Panny Marie Sněžné

V sobotu 18.února se uskutečnila první letošní exkurze Slánské akademie. Jejím cílem byla návštěva františkánského konventu u chrámu Panny Marie Sněžné v Praze. Příznivé počasí přispělo k tomu, že jsme se v hojném počtu sešli před konventním kostelem, kde jsme se setkali s našimi průvodci P. Klaretem Antonínem Dabrowskim OFM., farářem od P. M. Sněžné, a Janem Kašparem, knihovníkem františkánské provincie. První naše kroky vedli do refektáře, kde po úvodním slovu Vladímíra Přibyla o pohnutých dějinách těchto míst nás Jan Kašpar podrobně seznámil s osudy zdejší františkánské knihovny. Přitom zmínil také osobnost významného řádového teologa a filosofa 17.století Bernarda Sanniga, který pobýval též nějaký čas v slánském klášteře. Poté následovala prohlídka dalších klášterních prostor (ambitů, rajského dvora ). Načež jsme se přes sakristii dostali do kostela. Nejprve jsme si prohlédli veřejně nepřístupný prostor za hlavním oltářem, kde se při bohoslužbách shromažďují k modlitbě zdejší bratři. Zde nás zaujal deponovaný oltář z Loretánské kaple kláštera v Hájku. Poté co jsme prošli hlavním oltářem a předestřel se nám pohled na celý interier chrámu, jsme si vyslechli z úst P. Dabrowského osobitý výklad o ikonografii jednotlivých oltářích (po celou dobu exkurze jsme zaslechli od něho řadu případných bonmotů - o hodinách a františkánech pod stolem, ukradeném víně …). Další zastávkou naší prohlídky byla kaple sv. Michala, kde pod oltářem sv. Petra z Alkantary jsou pochována těla 14 mučedníků od P. M. Sněžné; proces o jejich blahoslavení se nyní ve Vatikánu uzavírá. Závěr naší exkurze pak patřil prohlídce františkánské knihovny, kde nám Jan Kašpar ukázal některé zajímavé exempláře této bohaté sbírky. Jako další pojítko mezi tímto klášterem a naším městem pak můžeme najít v osobě  řezbáře fr. Eligia Čečrdleho (pozn. podle řádového nekrologia  fr. Eligius Čečrdle zemřel ve Voticích 9. 6. 1816), jenž vyhotovil pro zdejší knihovnu ozdobné pozdně barokní regály, jelikož místem jeho vstupu do řádu bylo právě Slaný. Návštěva knihovního sálu byla tečkou na této zástavce při putování za františkány a lze se snad těšit na další cestu za místy spojenými s tímto řádem. (Pavel Zděnovec)
Snímky z putování zde