S PhDr. Magdalénou Nespěšnou Hamsíkovou o Lucasi Cranachovi st. a jeho žácích v Čechách / sobota 1.12.2018

   Do doby německé reformace přenesla na počátku adventu v sobotu 1. prosince 2018 posluchače Slánské akademie volného času přednáška PhDr. Magdalény Nespěšné Hamsíkové, Ph.D., (Ústav dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty UK) o malířství mezi pozdní gotikou a renesancí v českých zemích pod vlivem díla Lucase Cranacha st., která se konala v salónku bývalého hotelu Grand ve Slaném.
   Přednášející nám nejprve ukázala, jakým způsobem se šířil vliv Cranachova díla do českých zemí. Jako příklad z našeho regionu si vybrala oltářní křídla z Paršenku (Hozpozínku u Velvar, cca 1520), které jsou dnes uloženy v Městském muzeu ve Velvarech. Kdysi byly součástí malého skříňového renesančního retáblu neznámé provenience druhotně umístěného v kapli Jana Nepomuckého z r. 1771 v Hozpozínku. Na křídlech jsou vyobrazeny sv. Kateřina a sv. Barbora (slavnostní vnitřní či přední strana) a sv. Václav a sv. Vít (vnější či zadní strana). Zpodobnění zemských patronů (sv. Václav, sv. Vít) vzdáleně připomíná jejich vyobrazení na vnější straně mariánského oltáře ze Želiny Mistra IW (dnes Oblastní muzeum Chomutov, 1526) a můžeme je tedy považovat za pokus o napodobení tohoto Cranachova žáka. Ten sám čerpal při tvorbě želinského oltáře inspiraci z Mistrova díla a v tomto případě posloužily jako vzor pro postavy zemských patronů portréty světců z jednoho oltáře pro kostel v Halle.

   Poté se již přednášející zaměřila přímo na život a dílo Lucase Cranacha st., jenž je jedním z mála starých mistrů, o nichž se nám dochovalo poměrně dost informací. Tento německý renesanční malíř, rytec a dřevorytec se narodil 4. října 1472 v Kronachu u Bamberka jako Lucas Sünder. Pozdější podoba jeho příjmení je odvozená od názvu rodného města. Vyučil se snad u svého otce, který je v pramenech uváděn jako Hans Maler (česky Jan malíř).
   Počátky jeho tvorby spadají do doby, kdy žil ve Vídni, ve které se usadil v r. 1501, a pobyl zde čtyři roky. Je považován za jednoho ze zakladatelů tzv. podunajské (někdy dunajské) školy. Z tohoto období nám paní doktorka představila několik obrazů – Sv. Jeroným na poušti (Uměleckohistorické muzeum, Vídeň, 1502) namalovaný pro vídeňského humanistu Johanna Fuchsmagena, portrét Johanna Cuspiniana a jeho manželky Anny Putsch (sbírka Oskara Reinhardta „Am Römerholz“, Winterthur, 1502/03) a Odpočinek na útěku do Egypta (Gemäldegalerie SMPK, Berlín, 1504), kresebnou kopii pozdně antického tzv. Filocava kalendáře (Rakouská národní knihovna, Vídeň) a grafiky s námětem Ukřižování.
   V roce 1504 je Cranach pozván ke dvoru saského kurfiřta Fridricha III. Moudrého (+ 1525), aby se podílel na výzdobě vévodských rezidencí, a o rok později se trvale usazuje v centru jeho panství ve Wittenbergu, kde prožil největší část svého tvůrčího života. Zde později zakoupil několik nemovitostí a oženil se s Barbarou Brengbier (+ 1541), dcerou starosty ve městě Gotha, s níž měl pět dětí. Jeho synové Hans a Lucas se stali také malíři.

   Dnes nedochovaná výzdoba knížecích zámku představovala většinou výjevy z antické mytologie, které však měly křesťanský podtext. Znázornění ctností a neřestí však také dávalo prostor k zpodobnění ženského aktu (Zneuctění Lukrécie, Venuše), jenž byl častým námětem Cranachových obrazů, které byly proto vyhledávaným artiklem sběratelů umění. Pro kurfiřta vytvořil též ilustrovaný katalog jeho sbírky relikvií.
   Ve Wittenbergu se Cranach spřátelil s Martinem Lutherem (+1546), jemuž byl za svědka při jeho svatbě s Kateřinou von Bor. Luther oproti jiným reformátorům úplně nezavrhl využití výtvarného umění k náboženským účelům a kladl po vzoru jednoho z církevních otců, Řehoře Velikého, důraz na jeho didaktické poslání. Cranach přispěl k vytvoření luteránské ikonografie. Jeho grafiky zdobily protikatolické letáky. Je tvůrcem nového náboženského výjevu Zákon a milost, jehož tzv. pražský typ je patrně od počátku spojen s českými zeměmi.
   Ani jeho příklon k protestanství mu však nebránil přijímat zakázky od katolických objednavatelů a nadále tvořit náboženské obrazy odrážející jejich věrouku. Mezi nejvýznamnější jeho zákazníky patřil kardinál Albrecht Braniborský, jehož největší zakázkou byly retábly pro klášterní kostel P. Marie v Halle.
   Po porážce protestanských knížat císařem Karlem V. u Mühlberka v r. 1547 následoval malíř svého pána, saského kurfiřta Jana Fridricha I. (+ 1554), do vyhnanství v Augsburgu, poté v Innsbrucku a později i do jeho nové rezidence ve Výmaru. Zde v požehnaném věku 81 let 16. října 1553 zemřel.

   Do českých zemích se dostalo dílo Lucase Cranacha a jeho dílny nejprve prostřednictvím zakázek olomouckého biskupa Jana Thurza. Ten byl objednatelem dvou protějškových maleb martyrií světců z r. 1515, které zachycují mučednickou smrt sv. Jana Křtitele a sv. Kateřiny. To, že byly určeny přímo pro biskupa, potvrzuje také jeho erb na obraze Stětí Jana Křtitele. Další jeho objednávku dokládají oltářní křídla se sv. Kateřinou a sv. Barborou z nedochovaného mariánského retáblu. Vše je dnes součástí sbírek arcibiskupského zámku v Kromeříži. Olomoucký biskup patrně zprostředkoval pro Cranacha také jeho nejreprezentativnější zakázku z Čech, a to na nový hlavní oltář svatovítské katedrály na Pražském hradě. Z mariánského oltáře zničeného při kalvínské očistě chrámu v r. 1619 jsou dnes zachovány pouze jednotlivé fragmenty se svatými pannami.
   Na závěr přednášející zodpověděla dotazy posluchačů a zhodnotila význam díla Lucase Cranacha pro české země. Z německých renesančních malířů měl podle ní největší vliv na zdejší umění. Nám poté nezbylo než poděkovat za zajímavou přednášku a doufáme, že mezi nás opět v budoucnu někdy zavítá. Všem lze poté vřele doporučit její knihu Lucas Cranach a malířství v českých zemích (1500–1550).
(Pavel Zděnovec)