O hudbě doby Karla IV. ve Slaném s Michaelem Pospíšilem / sobota 15.10.16

První slánské setkání podzimního semestru 11. ročníku akademie v sobotu 15. října 2016 se neobvykle uskutečnilo v kostele sv. Gotharda. Zde královské město Slaný ve spolupráci s Římskokatolickou farností Slaný uspořádalo v rámci oslav 700. výročí Narození Karla IV. koncert středověké hudby.

Nejprve všechny přítomné uvítal PhDr. Vladimír Přibyl (vedoucí Odboru kultury MěU) za organizátory této kulturní akce. Poté Mgr. Eliška Waldmannová (Odbor kultury MěU Slaný) seznámila přítomné s výsledky výtvarné soutěže, která se zařadila do programu oslav u příležitosti 700. výročí Narození Karla IV.; některé práce byly také v chrámu vystaveny. Vítězům předal ceny a diplomy slánský zastupitel Ing. Pavel Bartoníček. Tradičně byli také oceněni posluchači Slánské akademie, kteří vypracovali závěrečnou práci minulého ročníku. Následovalo krátké zamyšlení nad významem císaře Karla IV. od slánského děkana P. Pavla Táborského, který připomenul zásluhy Otce vlasti, a mimo jiné také zmínil jeho snahu zřízení o biskupství ve Slaném.

Program slavnostního dopoledne pak již pokračoval vlastním koncertem. Ten pro nás připravil Michael Pospíšil (zakladatel hudební skupiny Ritornello ) a jeho kvintet. Jednalo se kombinované pásmo hudby a mluveného slova, přičemž zazněla hudba duchovní i světská. Znovu ožily zpěvy, které kdysi slýchávali naši předkové na panovnických dvorech, hradech šlechty, v kostelech a klášterech nebo také na městských tržištích a v krčmách. Zaposlouchali jsme se do skladeb latinských, ale zazněla i němčina nebo stará čeština. Mohli jsme slyšet zvuk některých pro nás nezvyklých hudebních nástrojů.

Převážná část vystoupení byla věnována skladbám sakrálním, které tvoří největší část toho, co se s té doby dochovalo. Mohli jsme tak vyslechnout středověké poutní písně, moteta nebo roráty. Celým programem se poté prolínala připomínka života a činů císaře Karla IV. Dozvěděli jsme se tak o jeho snaze vybudovat „Nebeský Jeruzalém“ již zde na zemi, čemuž nasvědčuje výstavba Nového Města pražského či výzdoba Karlštejna. Bylo připomenuto jeho neradostné mládí a tragický osud jeho matky Elišky Přemyslovny. Michael Pospíšil naznačil, jak středověcí myslitelé spojovali muziku s matematikou, nebo připomněl potulné pěvce křižující zemi.

Závěr patřil skladbám složeným pro specifickou podobu ranní mariánské mše v době adventní, rorátům. Její počátky jsou spojeny s vládou Karla IV., který zavedl tradici pravidelných mariánských votivních mší k Panně Marii po celý rok a v katedrále sv. Víta ustanovil sbor placených zpěváku. Charakteristické české liturgické zpěvy, které byly součástí rorátní mše, nemají v rámci evropských kulturních dějin obdoby. My jsme slyšeli ty, které jsou zachyceny v Unhošťském rorátníku.

Kdo měl zájem, mohl si po koncertě ještě prohlédnout použité hudební nástroje, z nichž některé jsou kopiemi těch středověkých (např. psalterium zhotovený mimo jiné podle některých obrazů Hanse Memlinga).
Nám nezbývá než jim poděkovat za nevšední zážitek a doufat, že v budoucnu budeme moci vyslechnout v jejich podání i další hudební díla. (Pavel Zděnovec )

Další snímky zde