V sobotu 14. listopadu jsme se v hojném počtu opět sešli v bývalém hotelu Grand ve Slaném, abychom si tentokrát vyslechli přednášku významného historika architektury Doc. Ing. arch. Zdeňka Lukeše (České vysoké učení technické Praha), který nás seznámil s výběrem jeho nejoblíbenějších staveb moderní doby.
Absolvovali jsme tak imaginární cestu letem světem za neobvyklými stavbami, které byly vybudovány od konce 19. st. minulého tisíciletí až po nedávnou současnost. Byly postaveny v různých uměleckých slozích. Některé z nich jsou známé, zapsané v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, avšak další na objevení širší veřejností teprve čekají.
Putování jsme začali v Opavě, kde byl v letech 1927–1928 postaven firmou Breda & Weinstein Obchodní dům Breda. Dílo vídeňského architekta Leopolda Bauera, rodáka z Krnova, v sobě snoubí německý expresionismus se stylem amerického architekta Louise Sullivana. České republika byla ve výběru zastoupena také zaniklou funkcionalistickou věží plynojemu od arch. Josefa Kalouse postavenou před II. světovou válkou v areálu plynárny Praha – Michle.
Poté jsme se přesunuli do Německa. Nejprve jsme se zastavili v Postupimi, kde na začátku 20. let 20. st. byla postavena observatoř nazvaná
Einsteinova věž německým architektem židovského původu Erichem Mendelsohnem. Následoval Darmstadt, kde na popud hessenského velkovévody Ernsta Ludvíka Hessensko - Darmstadtského začal na počátku 20. st. budovat představitel vídeňské secese arch. Josef Maria Olbrich, rodák z Opavy, stavby umělecké kolonie v Mathildenhöhe, která však nebyla do konce jeho života dokončena. Jeho dílem je také centrální pavilon kolonie Ernst – Ludwig – Haus postavený v letech 1900–1901. Dalším místem byla Desava (Dessau), kde v letech 1925–1926 vznikl komplex budov výtvarné školy Bauhaus podle plánů Waltera Gropia. Ve stylu této školy byla postavena v r. 1933 vila známá jako Haus Schminke v Löbau nedaleko Liberce architektem Hansem Scharounem. Současnost zastupovala knihovna IKMZ v univerzitním kampusu BTU v Chotěbuzi (Cottbus) vytvořenou švýcarskou architektonickou kanceláří Herzog & de Meuron a kopule budovy Říšského sněmu (Reichstagu), dnes sídla německého spolkového sněmu, která je dílem britského architekta Normana Fostera.
Velkou zastávku jsme také udělali v Dánsku, kde jsme navštívili jeho hlavní město Kodaň. Viděli jsme novou přístavbu muzea
Ordrupgaard od britské architekty iráckého původu Zahy Hadid. Navštívili jsme předměstí Bispebjerg, kde na počátku 20. st. započal dánský architekt Peder Vilhelm Jensen – Klint, inspirovaný cihlovou skandinávskou gotikou, budovat luteránský kostel Grundtvigs Kirke, který v r. 1940 dokončil jeho syn Kaare Klint a podoba kostelních varhan je poté dílem jeho vnuka Esbena Klinta. Dalším bodem naší cesty byla funkcionalistická benzínová pumpa obložená českou keramikou Rako z 30. let. 20. st., která dnes slouží jako cukrárna. Mohli jsme si také prohlédnout současnou sociální výstavbu navrženou ateliérem architektů BIG (Bjarke Ingels Group) a také jím vytvořenou dřevěnou plovárnu ve tvaru spirály nedaleko pobřeží.
Dále jsme navštívili Japonsko, kde jsme v Tokiu obdivovali jako příklad organické architektury novou, tzv. americkou
knihovnu Tama Art University od japonského architekta Toyo Yto), která byla dokončená v r. 2007. Poté jsme byli v Holandsku, kde naši pozornost upoutala malá kavárna Unie (Café De Unie) v Rotterdamu. Ta původní vznikla v r. 1925 podle návrhu J. J. P. Ouda a byla zničena za II. světové války. V r. 1986 byla postavena její replika, ale na jiném místě než originál. Zvláštní stavbu najdeme také ve městě Cascais, které se nachází blízko Lisabonu v Portugalsku. Je to památník portugalské malířky Pauly Rego (Casa das Historias Paula Rego), jehož podoba připomíná tvary komínů zdejšího hradu, a je dílem Eduarda Souta de Moury. Připomněli jsme si také světovou výstavu Expo 2010, která proběhla v čínské Šanghaji. Zde nás zaujaly britský a dánský pavilon.
Závěr patřil černobílým fotografiím
Ester Havlové zachycující kubistickou architekturu, kterými prezentuje Doc. Lukeš český příspěvek do světové moderní architektury na svých zahraničních přednáškách. Nám nezbývalo než přednášejícímu poděkovat za zajímavé vyprávění a těšit se, že se s ním opět setkáme u dalšího výběru jeho oblíbených staveb. Kdo by chtěl se o panu docentu dovědět více, může si prohlédnout jeho
osobní stránky (Pavel Zděnovec)
Další fotografie zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat