Další sobotní setkání Slánské akademie volného času se uskutečnilo 24. 10. 2015 v salónku bývalého hotelu Grand ve Slaném. Tentokrát mezi nás zavítala PhDr. Julie Jančárková, Ph.D. (Slovanský ústav AV ČR), která nás seznámila se životem a dílem ruského malíře V. D. Polenova a zvláště s jeho obrazem Krajina ve slunci.
Tento obraz spolu s několika díly dalších malířů z Ruska se dostal prostřednictvím Antonína Hraběte do sbírek Vlastivědného muzea ve Slaném. O tomto slánském rodáku, který velkou část života strávil v Moskvě, kde podnikal jako pozlacovač a výrobce malířských rámů a jenž poté, co musel Rusko po revoluci opustit, přivezl do Čech spoustu obrazů, které jsou dnes ve sbírkách zdejších galerií, nám nejprve krátce vyprávěl PhDr. Vladimír Přibyl. Poté vzpomenula na pana Hraběte pamětnice paní Matylda Klapalová, která nám přinesla ukázat jeden obraz z jeho bývalé sbírky. Následně se již slova ujala přednášející.Vasilij Dmitrijevič Polenov se narodil 20. 5. / 1. 6. / 1844 do bohaté aristokratické rodiny v Petrohradě. Jeho otec Dmitrij Vasilejivič Polenov (1806–1878) byl diplomat, který se zabýval také archeologií a historií. Matka Marija Alexejevna, roz. Vojekovová (1816–1895) vnučka architekta N. A. Lvova, se věnovala psaní knih pro děti a malování. Po ní zdědili Vasilij a jeho sestra Elena umělecké sklony a ona byla tou, která začala jejich malířskou výuku. Budoucí umělec nejprve absolvoval gymnázium v Petrozavodsku a soukromé hodiny malířství u P. P. Čistjakova. Následovalo jeho vysokoškolské studium, které probíhalo současně na Petrohradské univerzitě, kde se věnoval matematice, fyzice a právu, a na carské (imperátorské) Akademii umění v Petrohradě. Zde také vzniklo jeho celoživotní přátelství s dalším slavným ruským malířem Iljou Jefimovičem Repinem. Obě školy úspěšně dokončil v r. 1871, a protože na Akademii obdržel za obraz
Vzkříšení dcery Jairovy zlatou medaili, mohl se jako absolvent oboru historické malby vydat na šestiletou stipendijní cestu do Evropy. Procestuje několik zemí (Německo, Švýcarsko, Itálii), než se na delší dobu usadí ve Francii, kde se seznamuje s díly francouzských krajinářů tzv. Barbizonské školy. V. r. 1876 se vrací zpátky do vlasti a získává titul akademika. V letech 1876–1877 se jako dobrovolník účastní srbsko–černohorsko–turecké války, kde maluje válečné kresby, které potom publikuje v časopisech. Poté se usazuje v Moskvě, kde se stává tvůrcem nového uměleckého žánru, tzv. intimní krajiny (např. obrazy Babiččina zahrada a Moskevský dvoreček). Živí se také jako malíř divadelních kulis a vytváří další podobné dekorativní zakázky. V r. 1879 vstupuje do spolku Peredvižniků, který pořádal putovní výstavy obrazů po ruských městech. Ty Polenova proslavily jako významného krajináře a zisk z prodeje obrazů mu umožnil jeho další cestovatelské plány. Mohl se tak vydat na cestu do míst, kde vzniklo křesťanství. Jedním z výsledků tohoto putování je obraz Kristus a hříšnice z r. 1882. V letech 1882–1895 působí také jako pedagog na Moskevské škole malířství, sochařství a architektury, kde mezi jeho žáky byli pozdější významní ruští umělci. V roce 1890 kupuje v Tulské gubernii nedaleko Bjochova malý statek na vysokém břehu řeky Oky. V blízkosti vesnice si poté dle svého návrhu nechal postavit komplex budov, který vedle malířova domu zahrnoval také umělecké dílny. Tato usedlost byla nazvána Borok a dnes je z ní muzeum – památník V. D. Polenova. Jako bohatý filantrop nechal na své náklady postavit ve vsi školu, vybudoval Lidové divadlo a vystavěl kostel Nejsvětější
Trojice. V letech 1899–1909 vzniká soubor obrazů nazvaný Život Krista, který je spojen s jeho další cestou na Blízký východ, kde k němu vznikají přípravné kresby. V. r. 1910 vystavuje také v Praze. Revoluční dobu prožil v pořádku na venkově. R. 1926 je prohlášen za Národního umělce RSFSR. O rok později tento umělec téměř renesančních rozměrů, který byl nejen malířem, ale i architektem, hudebním skladatelem, teoretikem umění, divadelníkem a literátem, v požehnaném věku umírá.Poté obrátila Dr. Jančárková svoji pozornost na obraz Krajina ve slunci. Ten patrně vznikl v 90. letech 19. století v okolí Bjochova někdy v letních měsících, snad v srpnu, kdy malíř hledal místo, kde by se natrvalo usadil. Na závěr velice poutavé přednášky zodpověděla Dr. Jančárková dotazy posluchačů. Nám poté nezbývalo než jí poděkovat za zajímavé povídání o ruském malířství a doufat, že se s ní v budoucnu opět někdy setkáme, třeba nad díly Ilji Repina. (Pavel Zděnovec)
Další snímky ze setkání zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat