První zastávkou byly Kralovice, kde naše kroky zamířily do kostela sv. Petra a Pavla, který jsme již v minulosti jednou navštívili. Tento renesančně-gotický svatostánek prochází rozsáhlou rekonstrukcí a my jsme mohli vidět, jak práce od té doby postoupila. Významnou proměnou vedle fasády prošla především jižní kaple s hrobkou šlechtického rodu Gryspeků. Renesanční kapli s bohatou nástropní výmalbou vévodí velký epitaf Floriána Gryspeka z Gryspachu a jeho manželky Rosiny Hölzelové ze Silianu. Na zemi před ním se nachází vchod do hrobky. Klimatické podmínky v ní způsobily, že těla příslušníků rodu zde pohřbených nepodlehla přirozené zkáze a byla mumifikována. To však bylo bohužel příčinou toho, že v pozdějších staletích byla vystavována jako turistická atrakce zvaná kralovické mumie. O renovaci kaple se významně zasloužilo zdejší občanské sdružení Gryspek, které v ní také připravilo výstavku věnovanou tomuto, pro Kralovice tak významnému rodu.
Hlavním cílem této výpravy se však staly Plasy. Zdejší cisterciácký klášter založený r. 1144 českým knížetem Vladislavem II. se zachoval ve své barokní podobě, kterou mu dali zásluhou zdejších opatů významní umělci té doby. Exkurze začala prohlídkou zdejšího konventu, kde nás přivítala zástupkyně kastelána Mgr. Sylvie Kročáková, která nás provedla celým klášterem. Konvent, který je postaven pro nestabilní podloží na dubových kůlech a trámovém roštu ponořeném ve vodě, je zejména dílem Jana Blažeje Santiniho Aichela. Prostory kláštera jsou zdobeny nástropními freskami Jakuba Antonína Pinka, Františka Antonína Müllera a Josefa Kramolína. Postupně jsme si prohlédli kapitulní síň, kapli sv. Bernarda, nemocniční křídlo s expozicí lékáren, knihovní sál, čítárnu a zimní jídelnu. Setkali jsme se přitom i s dvěma díly Matyáše Bernarda Brauna, jež byly zhotovené pro opata Evžena Tyttla, a to s originální dřevořezbou Ukřižování Krista s Pannou Marií Bolestnou a kopií sousoší sv. Luitgardy z Karlova mostu. Po prohlídce konventu jsme prošli areál kláštera a zastavili jsme se u barokní třípatrové sýpky s hodinovou věží, jež byla navržena Jeanem Baptistem Matheyem. Ve svém nitru však skrývá zbytek ještě starší stavby, tzv. přemyslovského královského paláce, kterým je raně gotická patrová kaple sv. Václava a sv. Máří Magdalény. Závěr zdejší exkurze patřil prelatuře, jehož reprezentační sál a přístupové schodiště k němu vyzdobil nástropními freskami Jan Krištof Liška.
Poté jsme se opět vrátili do Kralovic, kde nás v hotelu Bílý beránek čekal vydatný oběd. Odpolední program byl věnován dvěma kostelům, jejichž barokní podobu patrně navrhl Santini, avšak jejich realizace se uskutečnila až po jeho smrti. Nad oběma měl patronátní právo plaský klášter a jejich přestavba proběhla za opata Tyttla, jehož znak zdobí jejich průčelí. První z nich se nachází v Kozojedech a je zasvěcen sv. Mikuláši. Přestavbu zde provedl klášterní stavitel Matěj Ondřej Kondel. Z vybavení kostela lze připomenout kopii dřevěné sošky Panny Marie s dítětem z konce 14. století, zvané Kozojedská madona. Druhý ve Všehrdech s patrociniem sv. Prokopu je příkladem české barokní gotiky. Realizátorem Santiniho projektu byl opět stavitel Kondel. Přestože kostel na prvý pohled vypadá prostě, jistě zaujal obdivovatele Santiniho tvorby některými prvky, které jsou pro něj charakteristické.Zde naše letošní putování Plzeňskem skončilo, a tak nezbylo než, aby se dr. Vladimír Přibyl za nás za všechny rozloučil s naší průvodkyní dr. Irenou Bukačovou (kdysi byli spolužáci) a popřál jí mnoho úspěchů v její práci a životě. Ta nám přislíbila, pokud to okolnosti dovolí, že se s námi opět někdy vydá na toulky tímto krajem. Závěrem lze jen prohlásit, že devátý ročník Slánské akademie úspěšně začal. (Pavel Zděnovec)
Obrázky z putování zde
