Putování za sv. Anežkou Českou – 3. 12. 2011

V sobotu 3. prosince skončil podzimní semestr VI. ročníku Slánské akademie volného času návštěvou sídla Řádu křížovníků s červenou hvězdou u Karlova mostu na Starém Městě pražském. U zrodu tohoto řádu, jehož posláním je starat o nemocné a potřebné, stála sv. Anežka Česká. Letošní výročí 800 let od jejího narození se stalo jedním z podnětů této exkurse. Naše první kroky vedly do raně barokního chrámu sv. Františka, kde nás uvítal p. J. Ptáček, OCr.; Vladimír Přibyl přítomné seznámil s výzdobou kostela (na obrázku Jäckelova řezba Nejsvětější Trojice z hlavního oltáře). Měli jsme také možnost si prohlédnout křížovnický relikviář s jedním z nemnoha Anežčiných ostatků. Další zastávkou našeho putování se stala kapitulní síň v hlavní pozdně secesní budově, kterou nás provedl křížovnický klerik David Kučerka. Vedle bohaté obrazové galerie portrétů velmistrů řádu nás zaujala především fresková výzdoba stropu od slánského rodáka Josefa Navrátila, námětem byly výjevy z historie řádu křížovníků s červenou hvězdou (na obrázku sv. Anežka předává křížovníkům špitál). Závěr návštěvy pak patřil Muzeu Karlova mostu, v jehož prostorách bylo možnost spatřit jednak pozůstatky původního středověkého kostela a také jeden z pilířů Juditina mostu. (Pavel Zděnovec)

O Gogolovi a slávě ikon

V soboru 26. listopadu pokračovala Slánská akademie volného času přednáškou Mgr. Hanuše Nykla, Ph.D. (Slovanský ústav AV ČR) další kapitolou z ruské literatury, tentokrát o díle Nikolaje Vasiljeviče Gogola. Po náčrtu jeho životopisu se Hanuš Nykl dotkl tématu jednotlivých významných děl; posluchače nejvíc zaujal komentář k proslulé divadelní hře Revizor … aneb, Nehněvej se na zrcadlo, máš-li křivou hubu … hlubším smyslem díla je pro některé badatele apokalyptický příslib Posledního soudu, tedy skutečného Revizora, který přichází při skonání věků. Po literární přednášce následovala komentovaná prohlídka výstavy Ikona ve Slaném, kde Hanuš Nykl jako znalec pravoslavné liturgie uvedl posluchače do základů ikonopisu … stručný průvodce slánskou výstavou

    

Nad novou knihou o svaté Anežce České

V sobotu 12. listopadu jsme přivítali ve Slánské akademii volného času literárního historika PhDr. Miloše Sládka z Památníku národního písemnictví v Praze, který nás seznámil s novým vydáním barokní legendy o sv. Anežce České „Milá choť nebeského miláčka blahoslavená Anežka panna“. Legenda, kterou sepsal křížovník s červenou hvězdou Jan František Beckovský, vyšla v roce 1701. Beckovský ve svém díle vychází ze středověké legendy, ovšem nový text pojal v duchu barokního vlastenectví. Miloš Sládek je editorem této pozoruhodné knihy a zároveň autorem rozsáhlé úvodní stati o vzniku české barokní legendy o sv. Anežce. Publikace, kterou vydal Rytířský řád křížovníků v pozoruhodné grafické úpravě Bohuslava Šíra (335 str.), měla prezentaci 10. 11. v Muzeu u Karlova mostu. Druhým místem, kde byla kniha uvedena mezi čtenářskou veřejnost, se tak stalo město Slaný. Kniha, která je nepochybně závažným počinem pro poznání barokní kultury a svatoanežského bádání, svým způsobem navázala na dílo J. K. Vyskočila, Zdeňka Kalisty, Jaroslava V. Polce a Vlastimila Kybala. Čtenář v ní nalezne i ozvěny historie okolí Slaného – bývalý klášter klarisek v Panenském Týnci, nebo premonstrátské Doksany, kde mladičká sv. Anežka jistý čas pobývala. Ve Slaném toto setkání nad novou knihou a svatoanežskou historií probíhalo shodou okolností v okamžiku, kdy se v pražské katedrále sv. Víta scházeli věřící, aby si vyslechli poselství tlumočené papežským legátem a kolínským arcibiskupem Joachimem Meisnerem. Druhý díl putování Slánské akademie za sv. Anežkou proběhne 3. prosince, a to v prostorách, kde Beckovského legenda přímo vznikala, v křížovnickém kostele sv. Františka u Karlova mostu.