V sobotu 28. března pokračoval jarní program Slánské akademie volného času exkurzí do stálé expozice 19. století Národní galerie v Praze (klášter sv. Jiří na Pražském hradě) - téma Předchůdci a zakladatelé. Do problematiky malby 19. století nás uvedla PhDr. Naděžda Blažíčková - Horová, která je také autorkou této expozice.
PhDr. Naděžda Blažíčková - Horová úvodem připomněla úlohu zakladatele Malířské akademie v Praze Josefa Berglera, který byl právě v našem regionu činný, a to jako učitel malby knížecí rodiny Kinských na zámku v Budeničkách. Zde také namaloval rozměrný obraz sv. Václava (1812) pro tamní zámeckou kapli sv. Václava a později další obraz sv. Isidora (1823) pro hlavní oltář poutního kostela v Budeničkách.
Dalším malířem, u jehož děl jsme se déle zastavili, byl slánský rodák Josef Navrátil; v tomto případě Dr. Blažíčková - Horová zdůraznila jeho význam v české malbě - a to jako skvělého autora krajin, zátiší a žánrových obrazů z tehdejšího společenského života - zejména z divadelního světa. První setkání s uměním 19. století v pražské Národní galerii jsme ukončili prohlídkou děl malířské rodiny Mánesů.
Druhá část exkurze s výkladem Dr. Blažíčkové - Horové by měla proběhnout v podzimním běhu Slánské akademie volného času. Několik fotografií z putování za malbou 19. století naleznete galerii.
pondělí 30. března 2009
čtvrtek 19. února 2009
Slánská akademie - jaro 2009
Odbor kultury MěÚ Slaný připravuje jarní program Slánské akademie volného času. Předpokládáme další dvě setkání S prof. PhDr.Tomášem Durdíkem, DrSc. a jeho Putování po českých hradech (18. dubna a 6. června). S raně středověkým uměním za hranicemi - Románská architektura ve Španělsku (4. dubna) - bychom se měli seznámit při přednášce hispanisty prof. PhDr. Pavla Štěpánka, Ph.D. z Univerzity Palackého v Olomouci. Tento středověký blok doplní přednáška Mgr. Blanky Rozkošné Židovské památky Čech (7. března), která zpracovávala dějiny židovského osídlení na Slánsku.
Některé památky starého umění na Slánsku připomene PhDr. Vladimír Přibyl (21. února) - tentokrát se bude věnovat slánskému baroku (na obrázku vlevo barokní malba Zázračný rybolov na kazatelně ve slánském františkánském klášteře). Tradiční exkurze bude směřovat na Písecko - Jihočeská gotika a barok (30. května a 18. června)
Na programu je také společná návštěva expozice českého umění 19. století v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě - Předchůdci a zakladatelé (28. března), malbu nám přiblíží PhDr. Naděžda Blažíčková - Horová, ředitelka sbírky umění 19. století NG, která také tuto část expozice Národní galerie připravovala (na obrázku vlevo dole malba ze slánského muzea, dříve byla připisována i Adolfu Kosárkovi) .
V letošním roce opět dochází ke změně pořadatele Slánské akademie volného času, a proto i ke změně způsobu platby poplatku. Slánskou akademii nebude pořádat Vlastivědné muzeum ve Slaném tak, jako v loňském roce, ale opět se pořádání přeneslo na odbor kultury Městského úřadu Slaný. Platby budou tedy směřovány na město Slaný. Poplatek i nadále zůstává 200,-- Kč.Celý úřad však přešel na nový systém, do kterého patří i účetnictví, a proto přijímání poplatků bude trochu odlišné od předchozích let. I nadále však bude možné poplatek hradit v hotovosti v pokladně, převodem z účtu nebo poštovní složenkou. Bude však třeba při platbě přesně dodržovat variabilní symbol, který je vygenerovaný přímo na jednotlivého plátce a podle kterého bude platba identifikována. Pokud se nebude variabilní symbol shodovat se jménem plátce, nebude možné platbu uskutečnit. Z toho důvodu nebude také možné platit pod jedním variabilním symbolem více poplatků za několik posluchačů. Pokud byste měli zájem přihlásit nového posluchače, je třeba, aby se nejprve dostavil do kanceláře odboru kultury MěÚ Slaný, neboť předpis jeho platby musí být nejdříve zadán do počítače.
Poplatek je třeba uhradit do 21. 2. 2009, kdy se uskuteční první přednáška jarního semestru - PhDr. Vladimír Přibyl, Barokní umění ve Slaném - františkáni. Přihlášky spolu s dokladem o zaplacení (např. kopie potvrzení z pokladny nebo kopie útržku složenky) můžete předat osobně v kanceláři odboru kultury MěÚ Slaný, v podatelně MěÚ Slaný, ve Vlastivědném muzeu ve Slaném a v Infocentru Slaný, nebo zaslat na adresu: Městský úřad Slaný - odbor kultury Slánská akademie volného času Velvarská ul. čp. 136, 274 53 Slaný.
Další informace - Alena Urbanová, Městský úřad Slaný - odbor kultury, tel. 312 511 274, urbanova@meuslany.cz
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
Některé památky starého umění na Slánsku připomene PhDr. Vladimír Přibyl (21. února) - tentokrát se bude věnovat slánskému baroku (na obrázku vlevo barokní malba Zázračný rybolov na kazatelně ve slánském františkánském klášteře). Tradiční exkurze bude směřovat na Písecko - Jihočeská gotika a barok (30. května a 18. června)
Na programu je také společná návštěva expozice českého umění 19. století v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě - Předchůdci a zakladatelé (28. března), malbu nám přiblíží PhDr. Naděžda Blažíčková - Horová, ředitelka sbírky umění 19. století NG, která také tuto část expozice Národní galerie připravovala (na obrázku vlevo dole malba ze slánského muzea, dříve byla připisována i Adolfu Kosárkovi) .
V letošním roce opět dochází ke změně pořadatele Slánské akademie volného času, a proto i ke změně způsobu platby poplatku. Slánskou akademii nebude pořádat Vlastivědné muzeum ve Slaném tak, jako v loňském roce, ale opět se pořádání přeneslo na odbor kultury Městského úřadu Slaný. Platby budou tedy směřovány na město Slaný. Poplatek i nadále zůstává 200,-- Kč.Celý úřad však přešel na nový systém, do kterého patří i účetnictví, a proto přijímání poplatků bude trochu odlišné od předchozích let. I nadále však bude možné poplatek hradit v hotovosti v pokladně, převodem z účtu nebo poštovní složenkou. Bude však třeba při platbě přesně dodržovat variabilní symbol, který je vygenerovaný přímo na jednotlivého plátce a podle kterého bude platba identifikována. Pokud se nebude variabilní symbol shodovat se jménem plátce, nebude možné platbu uskutečnit. Z toho důvodu nebude také možné platit pod jedním variabilním symbolem více poplatků za několik posluchačů. Pokud byste měli zájem přihlásit nového posluchače, je třeba, aby se nejprve dostavil do kanceláře odboru kultury MěÚ Slaný, neboť předpis jeho platby musí být nejdříve zadán do počítače.
Poplatek je třeba uhradit do 21. 2. 2009, kdy se uskuteční první přednáška jarního semestru - PhDr. Vladimír Přibyl, Barokní umění ve Slaném - františkáni. Přihlášky spolu s dokladem o zaplacení (např. kopie potvrzení z pokladny nebo kopie útržku složenky) můžete předat osobně v kanceláři odboru kultury MěÚ Slaný, v podatelně MěÚ Slaný, ve Vlastivědném muzeu ve Slaném a v Infocentru Slaný, nebo zaslat na adresu: Městský úřad Slaný - odbor kultury Slánská akademie volného času Velvarská ul. čp. 136, 274 53 Slaný.
Další informace - Alena Urbanová, Městský úřad Slaný - odbor kultury, tel. 312 511 274, urbanova@meuslany.cz
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
pondělí 27. října 2008
Exkurze na Hluboké a v Bechyni
Letošní podzimní exkurze Slánské akademie volného času, která se uskutečnila ve dvou termínech 25. 9. a 25. 10. 2008, měla zamířeno za jihočeskou gotikou do Alšovy jihočeské galerie na Hluboké.
A setkání to bylo vskutku pozoruhodné … od Madony z Rudolfova přes
Ukřižovaného z Třeboně, Madonu Svatotrojickou z Českých Budějovic a
Pietu z Všeměřic…
k pozdní gotice - Mistru Oplakávání reliéfu ze Žebráku, Mistru Oplakávání ze Zvíkova a k rozměrným deskovým obrazům pozdně gotických křídlových oltářů.Na místě jsme mohli obdivovat velké množství gotických památek, neboť tento kout země nebyl až tak zasažen husitským obrazoborectvím - tak jako třeba náš slánský sv. Gothard - a i v pozdější době to bylo území konfesijně pro výtvarné umění příznivě. Na místě jsme si také připomněli vývoj poznání jihočeského středověkého umění a osobnosti, které stály u formování pojmu jihočeská gotika - Vladimír Denkstein, František Matouš, Jaromír Homolka, Jiří Kropáček, Hynek Rulíšek …
Cestou do Bechyně jsme projížděli okolo Temelína, z hlediska dějin umění ne příliš povzbudivý pohled. Když jsme putovali za jihočeskou gotikou podruhé (25. 10.), zastavili jsme se přímo u této obří elektrárny a vstoupili na hřbitov, který se rozprostírá okolo kostela sv. Prokopa - jediná památka na obec Křtěnov, jedné z těch, které musely ustoupit atomové elektrárně. A dívali jsme se na obrovské chladicí věže. I to je daň krajiny za atom …
V Bechyni jsme navštívili františkánský klášter, chtěli jsme tak navázat na loňské putování za františkánským uměním do Kadaně. A skutečně, když jsme procházeli místnosti klenuté sklípkovou klenbou, zejména ambit kláštera, náš dojem z prostoru byl při porovnání s Kadaní velmi podobný… A pak skvostný interiér klášterního kostela a další zaklenutí lodě sklípkovou klenbou. Z hlediska františkánského umění zaujaly oltářní obrazy se sv. Antonínem Paduánským a sv. Františkem, které byly dříve dokonce připisovány Karlu Škrétovi. Po výtvarné stránce neunikl pozornosti boční oltář s temnosvitně pojatým obrazem sv. Ludvíka z Toulouse almužníka od Michaela Václava Halbaxe, malíře, který ovlivnil dílo Petra Brandla. Ikonograficky byly zajímavé i zlacené řezby - zejména sv. Františka Solánského … i toho jsme "potkali" před rokem na průčelí kláštera v Kadani (kadaňská socha na obrázku vpravo).
Ale těžiště exkurze přece jen patřilo jihočeské gotice. A o tom, že právě tento soubor umění dokáže dodnes oslovit, vypovídají i svědectví básníků – Františka Hrubína a zejména Jaroslava Seiferta a jeho Prsten Třeboňské madony (1966) … Nevím, snad květen tehdy byl, / vyprávěl kdosi o Madoně / a já se ihned vypravil / a jel jsem do Třeboně // Dnes, kdy ji znám, i tisíc mil / trmácel bych se ve vagoně. / Vyprávěl kdosi o Madoně, nevím, snad květen tehdy byl // … i v tomto duchu probíhala sobotní exkurze slánské akademie prozářená příjemným podzimním sluncem … na toto putování naváže v prosinci přednáška Jakuba Sichálka, který se bude věnovat literatuře doby gotiky … několik obrázků z naší jihočeské pouti naleznete v galerii …
k pozdní gotice - Mistru Oplakávání reliéfu ze Žebráku, Mistru Oplakávání ze Zvíkova a k rozměrným deskovým obrazům pozdně gotických křídlových oltářů.Na místě jsme mohli obdivovat velké množství gotických památek, neboť tento kout země nebyl až tak zasažen husitským obrazoborectvím - tak jako třeba náš slánský sv. Gothard - a i v pozdější době to bylo území konfesijně pro výtvarné umění příznivě. Na místě jsme si také připomněli vývoj poznání jihočeského středověkého umění a osobnosti, které stály u formování pojmu jihočeská gotika - Vladimír Denkstein, František Matouš, Jaromír Homolka, Jiří Kropáček, Hynek Rulíšek …
Cestou do Bechyně jsme projížděli okolo Temelína, z hlediska dějin umění ne příliš povzbudivý pohled. Když jsme putovali za jihočeskou gotikou podruhé (25. 10.), zastavili jsme se přímo u této obří elektrárny a vstoupili na hřbitov, který se rozprostírá okolo kostela sv. Prokopa - jediná památka na obec Křtěnov, jedné z těch, které musely ustoupit atomové elektrárně. A dívali jsme se na obrovské chladicí věže. I to je daň krajiny za atom …
V Bechyni jsme navštívili františkánský klášter, chtěli jsme tak navázat na loňské putování za františkánským uměním do Kadaně. A skutečně, když jsme procházeli místnosti klenuté sklípkovou klenbou, zejména ambit kláštera, náš dojem z prostoru byl při porovnání s Kadaní velmi podobný… A pak skvostný interiér klášterního kostela a další zaklenutí lodě sklípkovou klenbou. Z hlediska františkánského umění zaujaly oltářní obrazy se sv. Antonínem Paduánským a sv. Františkem, které byly dříve dokonce připisovány Karlu Škrétovi. Po výtvarné stránce neunikl pozornosti boční oltář s temnosvitně pojatým obrazem sv. Ludvíka z Toulouse almužníka od Michaela Václava Halbaxe, malíře, který ovlivnil dílo Petra Brandla. Ikonograficky byly zajímavé i zlacené řezby - zejména sv. Františka Solánského … i toho jsme "potkali" před rokem na průčelí kláštera v Kadani (kadaňská socha na obrázku vpravo).
Ale těžiště exkurze přece jen patřilo jihočeské gotice. A o tom, že právě tento soubor umění dokáže dodnes oslovit, vypovídají i svědectví básníků – Františka Hrubína a zejména Jaroslava Seiferta a jeho Prsten Třeboňské madony (1966) … Nevím, snad květen tehdy byl, / vyprávěl kdosi o Madoně / a já se ihned vypravil / a jel jsem do Třeboně // Dnes, kdy ji znám, i tisíc mil / trmácel bych se ve vagoně. / Vyprávěl kdosi o Madoně, nevím, snad květen tehdy byl // … i v tomto duchu probíhala sobotní exkurze slánské akademie prozářená příjemným podzimním sluncem … na toto putování naváže v prosinci přednáška Jakuba Sichálka, který se bude věnovat literatuře doby gotiky … několik obrázků z naší jihočeské pouti naleznete v galerii …
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)



