Letošní první pražská exkurze zavedla posluchače Slánské akademie na Strahov, kde jsme se setkali s pracovnicí zdejší knihovny PhDr. Hedvikou Kuchařovou, Ph.D., která nás provedla celým klášterním areálem. Před vchodem do bývalého Památníku národního písemnictví zprvu krátce pohovořila o historii tohoto premonstrátského kláštera. Ten byl založen r. 1140 českým knížetem Vladislavem II. z podnětu svého rádce olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. O tři roky později bylo započato s vlastní výstavbou, která trvala až do r. 1182. Románský klášterní komplex poté sloužil jako jedno z kulturních středisek země a center vzdělanosti raného středověku až do r. 1258, kdy byl poničen požárem a začala první z mnoha přestaveb tentokrát ve slohu nastupující gotiky. Rozkvět kláštera skončil husitskými válkami, kdy byl v r. 1420 zle poničen a poté až do Bílé hory pouze přežíval. Pobělohorská doba však přinesla čas obnovy a postupné barokní proměny kláštera do podoby, kterou známe dnes. Tomu se podařilo přečkat reformy osvícenců a dokonce se v té době rozšířit o novou budovu knihovny. Svému účelu tak sloužil až do r. 1950, kdy ho museli premonstráti opustit, klášter byl upraven pro potřeby Památníku národního písemnictví, což ho zachránilo před osudem některých méně šťastných budov konventů, které sloužily např. jako kasárna.
Poté již začala vlastní prohlídka. Naše kroky směřovaly nejprve do opatského chrámu Nanebevzetí P. Marie, který papež Jan Pavel povýšil na Baziliku minor. Nynější podobu mu dala přestavba z 18. století navržená architektem Anselmem Luragem. Kostel byl zařízen a vyzdoben díly předních barokních umělců (J. V. J. Neunherzem, F. X. Palkem, I. F. Platzerem a J. A. Quittainerem a dalšími). Nahlédli jsme do kaple sv. Norberta, která uchovává ostatky tohoto zakladatele premonstrátského řádu přenesené do Prahy za třicetileté války z Magdeburka a také do protilehlé kaple Panny Marie Pasovské, v které je hrobka hraběcí rodiny Pappenheimů. V sakristii nás upoutal obraz sv. Jana Nepomuckého od F. A. Maulbertsche, jenž pochází z kostela sv. Václava v Kmetiněvsi. Dalším bodem naší návštěvy byly nejstarší zachovalé místnosti kláštera, a to prostory tzv. cellaria, tj. zásobárny potravin románské doby. V těchto prostorách je dnes expozice věnována dějinám kláštera a zakladateli řádu sv. Norbertu. Nejprve jsme si prohlédli přesný model
klášterního komplexu a naše průvodkyně nám na něm ukázala všechny objekty, které byly součástí naší prohlídky. Poté v další místnosti naši pozornost upoutal cyklus obrazů zobrazující legendární výjevy ze života sv. Norberta od J. J. Heringa a artefakty sloužící při oslavách přenesení jeho ostatků do Prahy. Odtud jsme se vydali do části kláštera, jenž je vyhrazen knihovně. Strahovská knihovna patří mezi nejstarší a nejcennější české bibliotéky. Z ní jsou pro návštěvníky nejzajímavější tyto tři prostory – Teologický sál, Kabinet kuriozit a Filosofický sál. Prohlídku jsme začali v Teologickém sále, v němž jsou dnes v barokních policích umístěny výhradně knihy s náboženským obsahem. Sál byl vybudován italským architektem sídlícím v Praze Giovannem Domenicem Orsinim na konci 17. století. Bohatou štukovou výzdobu stropu později doplnil freskami strahovský premonstrát – malíř Siard Nosecký. Náměty fresek vycházejí vedle citátů z Bible především z filosofického díla opata Jana Hirnaima, jenž se zasloužil o vznik tohoto sálu, a jejich obsah lze stručně vyjádřit asi takto: vědění je nad bohatstvím a pravé vědění vychází z víry. K výzdobě sálu náleží u oken pověšené portréty významných členů strahovské komunity (např. Siarda Noseckého), mincovní kabinet a několik globů ze 17. až 19. století. Nad vchody do sálu jsou umístěny zamřížované skřínky, v níž se uchovávali v minulosti zakázané knihy. K dalším zajímavostem sálu patří pozdně gotická socha sv. Jana Evangelisty držící v ruce knihu v tzv. sáčkové vazbě a tzv. kompilační kolo ze 17. století. Přes Kabinet kuriozit, který svými sbírkami připomíná dávné kunstkomory, a spojovací chodbu jsme se dostali do Filosofického sálu. Ten nechal postavit na sklonku 18. století opat Václav Mayer podle návrhu architekta I. J. Palliardiho. Knihovní regály sem byly přenesené ze zrušeného kláštera premonstrátů v Louce u Znojma. Nástropní fresku s námětem Duchovní vývoj lidstva namaloval F. A. Maulbertsch, který již podobnou kompozici vytvořil také pro knihovní sál louckého kláštera. V sále se nachází knihy z různých vědních oborů. V perleti vykládané skříni je umístěno 10 svazků, které v r. 1813 darovala při své návštěvě klášteru francouzská císařovna Marie Louisa Rakouská, manželka císaře Napoleona I. Na skříni se nachází bysta jejího otce, rakouského císaře Františka I. K zajímavostem tohoto sálu patří stolek, jenž se dá přestavět na knihovní schůdky a to, jak se to dělá, nám naše průvodkyně předvedla. Z knihovny jsme se vydali do konventní zahrady, vytvořené polovině 17. století, jejíž dnešní podoba je výsledkem úprav z r. 1953. Zaujali nás zde sluneční a měsíční hodiny na zdech konventu. Ze zahrady je překrásný výhled na panoráma Prahy. Poté následovala prohlídka obrazárny, jejíž počátky v r. 1836 jsou spojeny se jménem opata Jeronýma Josefa Zeidlera. V expozici jsou zastoupena díla od gotiky až po romantismus. Z nich lze připomenout třeba Strahovskou madonu, tzv. Přemyslovský krucifix z Jihlavy, kopii Dürerovy Růžencové slavnosti či obrazy Petra Brandla. Závěr naší prohlídky strahovského kláštera patřil kapitulní síni, kterou zdobí nástropní freska Uzdravení chromého od Siarda Noseckého. Zde jsme se rozloučili s dr. Hedvikou Kuchařovou, naší milou průvodkyní, které patří poděkovaní za nevšední zážitek moci si prohlédnout prostory kláštera, kam se běžný turista jen tak nepodívá. Komu se ještě nechtělo domů, měl možnost podívat se na výstavu fotografií Ladislava Sitenského Čas zoufalství a nadějí v ambitu nebo na výstavu ruských ikon Na počátku bylo slovo v zimním a letním refektáři. Zimnímu refektáři zdobenému bohatou štukovou výzdobou vévodí rozměrní plátno J. J. Heinsche s námětem Poslední večeře Páně. Letní refektář se pyšní freskou Nebeská hostina spravedlivých opět od Siarda Noseckého. (Pavel Zděnovec) … fotografie z exkurze
zde
Žádné komentáře:
Okomentovat