V sobotu 7. května 2022 se v salonku bývalého hotelu Grand ve Slaném uskutečnila další přednáška letošního ročníku Slánské akademie volného času. O českých muzeích v přírodě nám přijel vyprávět emeritní vedoucí skanzenu Vysoký Chlumec PhDr. Lubomír Procházka, CSc.
Počátky zájmu o lidovou kulturu a s ní
spojenou architekturu lze datovat do 19. století. U nás podobně jako v celé
tehdejší Evropě souvisel především s národně obrozeneckým hnutím. Významným
podnětem pro její prezentaci se staly dvě výstavy – Jubilejní zemská výstava (1891,
tzv. Česká chalupa) a Národopisná výstava českoslovanská (1895, výstavní
dědina). Později se podle vzoru muzea lidových staveb a ZOO Skansen ve
Stockholmu (1891) začala budovat muzea v přírodě označovaná také někdy
jako skanzeny. Nejstarší z nich je v českých zemích Valašské muzeum v přírodě (dnes
součást Národního muzea v přírodě) v Rožnově pod Radhoštěm z r. 1925, o které
se zasloužili bratři Alois a Bohumír Jaroňkové. Velký boom jejich zřizování
poté nastal v 60. a 70. letech 20 století. I v současnosti vznikají
nová muzea a některá z těch starších se rozšiřují o nové objekty.
Oproti některým jiným zemím, jako je
Slovensko, u nás nevzniklo celonárodní muzeum v přírodě, které by na jednom
místě soustředilo stavby ze všech koutů naší země. Pokus o jeho vybudování
v r. 1936 v Praze – Divoké Šárce ztroskotal. Vznikly tu však regionální
skanzeny, které soustřeďují lidové stavby určité oblasti.
Přednášející představil některá z nich. Ve středních
Čechách to byly: Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem, Národopisné
muzeum Slánska v Třebízi (málo přenesených staveb), Muzeum lidových staveb v
Kouřimi a Muzeum vesnických staveb středního Povltaví Vysoký Chlumec. Ze
západních Čech jmenoval Expozici lidové architektury v Chanovicích a Skanzen
lidových staveb ve Velharticích. Sever Čech zastoupil Soubor lidové architektury
Zubrnice, kde taktéž došlo k málo transferů budov. Na Vysočině upozornil na
Muzeum v přírodě Vysočina – Veselý Kopec a Betlém (integrální součást města
Hlinska). Soukromým muzeem je zástupce východních Čech Podorlický skanzen
Krňovice u Hradce Králové. Na Moravě připomenul Valašské muzeum v Rožnově
pod Radhoštěm, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Strážnici, Hanácké muzeum v
přírodě Příkazy, Muzeum v přírodě Rymice a Skanzen Rochus Mařatice – Uherské
Hradiště.
V druhé části svého vystoupení pan doktor
podrobněji představil skanzen Vysoký Chlumec, u jehož zrodu stál. Toto
Muzeum vesnických staveb středního Povltaví je pobočkou Hornického muzea v
Příbrami. V této části středních Čech se dochovalo hodně cenných roubených
staveb, které však nebyly památkově chráněny. Došlo tedy k rozhodnutí je získat
a přemístit do nově vytvořeného skanzenu. Ten vznikl na okraji Vysokého
Chlumce, poté co byl r. 1998 získán pozemek od Jaroslava Lobkowicze. První
objekt se sem přestěhoval v r. 2000 a před dvěma lety bylo jeho budování
ukončeno. Od r. 2021 ho může návštěvník spatřit v celé jeho kráse. Projekt byl
financován z prostředků Středočeského kraje, Evropské unie a Ministerstva
kultury ČR.
V areálu se dnes nachází 24 objektů, jejichž
stáří je datováno od 18. století do počátku 20. století. Jedná se o usedlosti
statkářů, stavení domkářů a chalupníků, stavby sloužící k hospodářským
a technickým účelům i drobné sakrální památky. Z nich lze připomenout
roubený dům s černou kuchyní (1749) z Mašova, vodní mlýn zvaný Jedličkův (1792)
z Radešic u Petrovic, vodní pilu (katr) z Dolní Sloupnice (okres Ústí nad
Orlicí), rekonstrukci kovárny z Počepic, špýchary z Počepic, Ratiboře a Olbramovic,
polygonální stodolu (1662) z Podolí u Vojkova, včelín ze Sedlčan či
repliku dřevěné kapličky z Nálesí u Chyšek.
Vybavení interiérů chalup většinou pochází z
národopisné sbírky Hornického muzea v Příbrami nebo z fondu Městského muzea v
Sedlčanech, které na tomto projektu také významně spolupracuje. Některé objekty
poté slouží ke krátkodobým výstavám.
Každoročně ožívá skanzen při kulturních
akcích, na nichž se podílí i městys Vysoký Chlumec. Návštěvník tak má možnost
se účastnit vesnického Masopustu, poznat tradiční řemesla na Dni řemesel nebo
život vesnice za války v době panování Marie Terezie při celodenním programu
nazvaném Vojáci na vsi, či se dozvědět, jak naši předkové slavili Vánoce a
Velikonoce.
Závěr přednášky patřil dotazům posluchačů a
poté již nám nezbylo než poděkovat Dr. Procházkovi, jenž se také podílí na
nové expozici mlynářství v nedaleké Třebízi, za poutavou prezentaci
skanzenu, který by jistě stálo za to navštívit.
(Pavel Zděnovec)
Žádné komentáře:
Okomentovat