S archeology v History Parku Ledčice / sobota 20.10.2018

   Mezinárodní den archeologie oslavili v sobotu 20. října 2018 posluchači Slánské akademie volného času mezi archeology v Histori Parku Ledčice. Tento archeopark v obci nedaleko Roudnice nad Labem byl totiž cílem jejich letošní první podzimní exkurze. Někteří její účastníci jej znali již z vyprávění archeologa Mgr. Víta Berana, který ho ve Slaném představil na své únorové přednášce pro Slánskou akademie. Tentokrát se spolu s kolegy ujal role odborného průvodce.
   Naše prohlídka parku začala v části, kterou jeho tvůrci nazvali Stroj času. Zde jsme postupně zhlédli rekonstrukci stanice pravěkých lovců a sběračů, neolitického velkodomu a tábora římských legií. U obydlí lovců mamutů jsme se dozvěděli o životě v paleolitu, takže už víme, jak pravěký člověk vyráběl nástroje a lovil zvěř. Průvodce také názorně předvedl použití některých primitivních loveckých zbraní. Další zastávka byla věnována významu neolitické revoluce, tedy tomu, jak došlo k přechodu našich předků k zemědělství a chovatelství. V táboře legií nám byl poté objasněn příspěvek římského vojska k šíření antické civilizace. Dozvěděli jsme se, jak se takový tábor vyměřoval, jak se budovalo jeho opevnění a jak postupovali římští vojáci v případě jeho napadení. Mgr. Vít Beran také připomněl archeologický výzkum římského vojenského opevnění v Mušově u Brna, na kterém se podílel.

   V přednáškové místnosti nás poté čekalo setkání s archeologem a ředitelem Podřipského muzea v Roudnici nad Labem PhDr. Martinem Trefným, Ph.D., který krátce pohovořil o nových archeologických výzkumech na Podřipsku. Seznámil nás s nejnovějšími objevy pravěkých lidských kosterních pozůstatků v Doksanech a Roudnici nad Labem, jenž dosvědčují kontinuitu osídlení této oblasti od nejstarších dob.
   Po obědě nás čekala poslední část programu naší návštěvy. Rozdělili jsme se na dvě skupiny. Té prvé se opět ujal Mgr. Vít Beran, aby ji seznámil s prací archeologa v terénu. Mohla tak být u fiktivního nálezu ženského hrobu, jenž obsahoval vedle lidské kostry také milodary. Druhá s archeoložkou PhDr. Michaelou Selmi Wallisovou, Ph.D., navštívila prostory, které jsou věnovány archeologické laboratoři a experimentální archeologii. Zde se mohla seznámit s postupem určování a konzervací získaných artefaktů, zpracování získaných informací a jejich využití pro rekonstrukci života našich předchůdců. Poté se skupiny vystřídaly.

   Tak jsme tu zajímavě strávili velkou část jednoho podzimního dne. Čas však rychle kvačil a my jsme se proto museli začít s tímto místem, z něhož je krásně vidět na horu Říp, pomalu loučit. Nezbývalo než poděkovat za vřelé přijetí a vydat se na zpáteční cestu do našich domovů.
   Návštěvu archeoparku můžeme vřele doporučit. Přesto, že si to tady nejlépe užijí rodiny s dětmi, jenž se zde smysluplně zabaví a jistě uvítají i živé exponáty v podobě ovcí a slepic, tak i dospělý návštěvník si odtud odnese mnoho nových poznatků a opraví si některé vžité představy o životě v minulých dobách získaných kdysi ve školních lavicích či četbou románů Eduarda Štorcha.
(Pavel Zděnovec)

Další fotografie z exkurze zde.

S Michaelou Selmi Wallisovou o archeologii na Kladensku / sobota 6.10.2018

   V sobotu 6. října 2018 jsme se v salónku bývalého hotelu Grand ve Slaném opět po čase setkali s PhDr. Michaelou Selmi Wallisovou, Ph.D, která nám přišla vyprávět o archeologických výzkumech, které jako pracovnice České společnosti archeologické, o. p. s. prováděla na Kladensku od r. 2008. Tato společnost letos slaví své desáté výročí a paní doktorka byla při její založení.
   První polovina její přednášky byla věnována našemu městu, kde r. 2012 proběhl výzkum pod Božím hrobem, a to v místech, kde měla vzniknout nová lakovna firmy MCE Slaný. Tady se našly pozůstatky několika pravěkých kultur (s lineární keramikou, knovízské a štítarské, bylanské). Jednalo se především o stopy po několika sídelních objektech a jedné stavbě, která je považována za dílnu. Nejstarší a nejpočetněji zastoupené z nich byly staroneolitické domy patřící ke kultuře s lineární keramikou. K nim náleží také dílna. V jedné z jam byly objeveny nálezy vztahující se kultuře štítarské z konce doby bronzové. Nejmladší doklady zdejšího prehistorického osídlení se řadí ke kultuře bylanské ze starší doby železné. Výsledky záchranných archeologických prací rozšířily naše vědomosti o pravěkém osídlení na území Slaného. S jejich závěry se mohla široká veřejnost seznámit o rok později na výstavě „Nejen chlebem je živ člověk“ ve Vlastivědném muzeu ve Slaném. Při vzpomínkách na tuto lokalitu připomenula přednášející PhDr. Václava Mouchu, CSc., který na tomto výzkumu spolupracoval a svou celoživotní prací výrazně přispěl k dnešnímu stavu poznání o pravěku na Slánsku.

   Po přestávce jsme se přesunuli na Kladno. Nejprve byla naše na pozornost upřena na výzkum, který se uskutečnil v r. 2008 v průmyslové zóně v Kročehlavech, kde má svůj závod firma Lego. Zde se při záchranném archeologickém výzkumu podařilo nalézt místo, kde ve starším neolitu docházelo k porcování zvěře. Našli se zde kamenné nástroje z buližníku a chalcedonu. Další práce archeology čekala při rekonstrukci městského divadla. To bylo vybudováno na počátku dvacátého století na místě, kde fungoval v letech 1831–1898 hřbitov. Protože po jeho zrušení nedošlo k exhumaci všech ostatků, odhalili při svém výzkumu přes 150 neporušených hrobů. Průzkum kosterních pozůstatku přinesl zjištění o nedostatečné výživě našich předků a velké dětské úmrtnosti v předminulém století.

   Poslední navštívená archeologická lokalita se nachází v Unhošti. Záchranné práce zde proběhli před výstavbou supermarketu Penny na pozemku, který byl trvale zastavěn již od středověku. Našly se zde však také doklady pravěkého osídlení (kultura nálevkovitých pohárů). Provedeny však byly pouze nejnutnější sondy, tak aby byl prostor zachován co nejneporušenější pro další generace archeologů.
  Všechny archeologické výzkumy, o kterých paní doktorka hovořila, jsme mohli lépe poznat prostřednictvím promítaní bohaté fotodokumentace.
   Na závěr nám na příští rok přislíbila přednášku o záchranných pracích, které souvisejí s výstavbou slánského obchvatu. Nám poté nezbylo než poděkovat za zajímavé povídání a těšit se na brzké shledání s ní v History Parku Ledčice.
(Pavel Zděnovec)

 

Slánské rozhovory 2018

   V úterý 2. října 2018 hostil již po několikáté klášter bosých karmelitánů ve Slaném účastníky Slánských rozhovorů. Jubilejní patnáctý ročník této umělecko–historické konference pro širokou veřejnost byl věnován Zlonicím.
   Nejprve v klášteře všechny přítomné přivítal jeho převor P. Mgr. Jan Poříz, OCD, poté krátce promluvil Ing. Pavel Bartoníček, uvolněný radní města Slaného, jako zástupce jednoho z pořadatelů, Královského města Slaný, a poté se slova ujala její hlavní organizátorka Mgr. Markéta Škrancová, vedoucí odboru kultury a památkové péče MěÚ Slaný, která celé toto setkání moderovala. Ta přivítala vzácné hosty, mezi nimiž nechyběl ani její předchůdce PhDr. Vladimír Přibyl.
   Vlastní program zahájil příspěvek nevšední návštěvy z Velké Británie, Kamily Pecher (Oxford University, Library of Worcester College), „Liverpoolský triumf Karla knížete Kinského“, který nám přiblížil velice zajímavé životní osudy tohoto jediného vítěze slavného dostihového závodu Velká národní (liverpoolská) steeplechase z českých zemích. Zájemci si poté mohli o přestávce zakoupit knihu, kterou o něm paní Pecher napsala.

   Poté přečetl Jakub Hložek (referent odboru kultury a památkové péče MěÚ Slaný) text přednášky prof. PhDr Jindřicha Vybírala, CSc., (Katedra dějin umění a estetiky Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze), jenž se z pracovních důvodů nemohl konference zúčastnit. Jejím tématem byla neobarokní přestavba zlonického kostela Nanebevzetí P. Marie podle projektu architekta Friedricha Ohmanna, kterou zasadil do kontextu jeho díla. Na ni navázal svým referátem „Stanislav Sucharda a sochařská výzdoba zlonického kostela“ PhDr. Martin Krummholz, Ph.D., (Ústav dějin umění Akademie věd ČR), jenž vyzdvihl neobvyklost této zakázky v neobarokním slohu v rámci tvorby tohoto umělce, jenž svou inspiraci nacházel především v české renesanci a později v secesi. Ke kostelu ve Zlonicích se vázalo také vystoupení Mgr. Inky Pospíšilové z Národního památkového ústavu, jenž bylo věnováno osobnosti architekta Josefa Fanty a neslo název „Umělecké řemeslo Josefa Fanty a jeho práce pro zlonický chrám“. Nejvíce zaujal přítomné popis krucifixu ze zlonického kostela, který jsme si mohli na místě prohlédnout.
   Dopolední část ukončil svým vyprávěním o hudebním významu Zlonic Mgr. Jan Tůma z Památníku Antonína Dvořáka ve Zlonicích. Rozhovořil se tamních významných varhanících, z nichž nelze nevzpomenout na Antonína Liehmanna, prvního učitele hudby Antonína Dvořáka, a o dalších hudebních osobnostech Zlonic (barytonista Josef Lev, skladatel Eduard Ingriš).

   Po oběde následovala exkurze do Zlonic, kde se účastnici rozdělili do dvou skupin. Prvá skupina se vydala do Památníku Antonína Dvořáka. Zde se jejím průvodcem stal Mgr. Jan Tůma, který krátce hovořil o mládí a raném díle Antonína Dvořáka a připomenul i další významné umělce spojené svým životem se Zlonicemi. Druhá skupina se vydala na zdejší architektonicky významnou faru, dílo K. I. Dietzenhofera, kde spatřila přípravné modely k zlonickým dílům Stanislava Suchardy. Obě skupiny se poté sešly ve zlonickém chrámu, kde je přivítal starosta městyse Antonín Chochola a umělecko–historický výklad o kostele podal PhDr. Vladimír Přibyl. Na závěr byla možnost uslyšet zvuk zdejších varhan při koncertu zlonické varhanice paní Miloslavy Dragounové, která pokračuje v bohaté hudební tradici obyvatel tohoto malebného městečka.
(Pavel Zděnovec)

Další fotografie z konference zde a zde.