Sobota 3.10.2015 / Památky severního Plzeňska – Kožlansko / exkurze

Jubilejní desátý ročník Slánské akademie volného času zahájila v sobotu 3. října 2015 tradiční exkurze po památkách západních Čech. Role průvodkyně se opět zhostila PhDr. Irena Bukačová z Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici.

   První naší zastávkou byly Břežany, které ještě patří pod okres rakovnický a nacházejí se na pomezí středních Čech a Plzeňska. V této obci díky úsilí zdejších občanů panuje čilý kulturní život a vesnice se zvelebuje. My jsme měli možnost navštívit dvě místní památky, které se podařilo s pomocí dotací obnovit. První z nich je špýchar, který stojí v horní části návsi.Vznikl na sklonku 18. století jako tzv. kontribuční sýpka, čili společná selská obilí záložna. Z císařského nařízení do ní sedláci ukládali v podobě naturálních kontribucí část sklizeného obilí jako povinnou rezervu pro případ neúrody. Sloužil také jako hasičská zbrojnice a zde uchovávaná stříkačka z 1.pol. 19. století je dnes vystavena v Mariánské Týnici. V sýpce nás uvítal starosta obce Mgr. Pavel Škrle, který nás seznámil s její přestavbou na kulturní centrum a obecní muzeum. Ta se podařila s pomocí Evropského fondu pro rozvoj venkova.

Druhým navštíveným místem byl kostel sv. Markéty. Ten zde stával již ve středověku, avšak jeho dnešní barokní podoba pochází až doby renovace, kterou v r. 1727 nechala udělat majitelka panství Marie Gabriela z Lažan. Poté byl ještě restaurován na konci 19. století a poslední obnova kostela, která je již z podstatné části hotova, probíhá v režii obce v současné době. Patrně nejhodnotnějším dílem v kostele je barokní socha sv. Markéty na draku z hlavního oltáře. Se svatostánkem a jeho opravou nás seznámil bývalý starosta obce.

   Naše putování dále pokračovalo do Kožlan, rodiště prezidenta Eduarda Beneše. V tomto městě, které spíše připomíná vesnici, jsme se vydali nejprve do gotického, barokně přestavěného, jednolodního kostela sv. Vavřince.

Jeho návštěvníka zaujmou především gotické nástěnné malby z konce 14. století v presbytáři. Část jeho zařízení tvoří sochy a oltáře s obrazy rokokového malíře Františka Julia Luxe ze zrušeného dominikánského kláštera v Plzni. V blízkosti chrámu stojí bývalá škola, do které chodili druhý prezident Československa a sochař František Levý. Dnes se zde nachází městské muzeum a informační centrum. Proto další naše kroky vedly právě sem. Ve výstavních sálech jsme mohli mimo jiné vidět vybavení školní třídy z počátku minulého století nebo památky na prezidenta Beneše, jako třeba jeho klobouk nebo tenisovou raketu.

Závěr návštěvy v tomto městě patřil neobvyklé expozici v budově městské knihovny, jenž je věnovaná troskám sestřelené německé stíhačky z II. sv. války Focke – Wulf Fw 190, které před časem vyzdvihly ze dna zdejšího rybníka.

Cestou na oběd do Kralovic jsme se zastavili ještě na místním židovském hřbitově. Ten se nachází daleko za městem v blízkosti zdejšího lomu. Počátek této kulturní památky je datován na konec 17. nebo počátek 18. století a vedle mnoha náhrobků se tu zachovala také márnice s kamennou deskou obřadního stolu, který sloužil k omývání těla zemřelého.

   Po dobrém jídle v hotelu Bílý beránek jsme se opět vydali poznávat zajímavosti mikroregionu Kralovicko. Zamířili jsme do vesnice Hlince, která byla v r. 1995 prohlášena Ministerstvem kultury ČR Památkovou zónou lidové architektury. Nacházejí se zde menší statky se širokými dvory. Stavby jsou často roubené. Na návsi je kaplička z 19. století. Úsilím zdejších lidí se obec umístila v r. 2000 v soutěži Vesnice roku na 1. místě v Plzeňském kraji. V obci nás uvítal její starosta Ing. Petr Jirásek a my jsme si na obecním úřadě prohlédli fotografie zachycující život v této vesnici. Starosta s námi poté pokračoval do osady Dolany, která spadá pod Hlince. Tu v současnosti tvoří pouze pár stavení ve stráni. Avšak v údolí, kde kdysi stávala celá ves s tvrzí, se do dnešní doby zachoval jen kostel sv. Petra a Pavla.

I on však měl v nedávné minulosti namále, když z něho zůstalo pouze obvodové zdivo bez střechy. Díky práci nadšenců a grantům se však tento raně gotický kostel asi z poloviny 13. století, jehož počátky však sahají až do doby románské, podařilo zachránit. Významný podíl na zachování jednoho z nejstarších kostelů Čech má také nynější hlincký starosta, který nás seznámil s jeho historií a provedl nás jím. Přejeme jemu a všem kdo, se na záchraně této památky podílejí, aby se jim jejich dílo podařilo dokončit a aby tak tento svatostánek zůstal zachován i budoucím generacím.

   Poslední zastávkou na našem výletu se stala obec Chříč. Té vévodí místní zámek a k němu přilehlý kostel sv. Jana Nepomuckého. Panství měnilo často svého majitele a mezi významné držitele obce tak patřily rody Lažanských z Bukové a Týřovských. Dnešní barokní podoba zámku vznikla v době, kdy se Chříč stala majetkem novoměstského ústavu u sv. Andělů v Praze. Naše kroky však vedly jinam, a to do bývalého panského pivovaru.

Ten dnes provozuje nezisková organizace Propolis a zaměstnává lidi s handicapem – zdravotním i sociálním. V jeho prostorách vybudovala také muzeum každodennosti, které schraňuje všemožné exponáty, které byly spojeny ze životem lidí na vesnici v minulých staletích. Závěr prohlídky samozřejmě patřil ochutnávce zde vařeného piva a někteří z nás si jej jako suvenýr odváželi do svých domovů.

Nakonec nezbývalo než se rozloučit s naší průvodkyni Dr. Bukačovou a poděkovat jí za zajímavý a rozmanitý program, který pro nás připravila. Těšíme se, že se s ní opět za rok setkáme. Všichni pak jistě budeme na tuto exkurzi, kdy nám i počasí přálo, v dobrém dlouho vzpomínat. (Pavel Zděnovec)

Další fotografie zde.