pondělí 12. října 2015

Sobota 10.10.2015 / Mgr. Miroslav Herold, SI, Lic., Jezuité a Slánsko

Podzimní semestr 10. ročníku Slánské akademie volného času započala přednáška jezuitského kněze,
historika a publicisty Mgr. Miroslav Herolda, SI, Lic. z Tovaryšstva Ježíšova nazvaná Jezuité a Slánsko. Ještě než však začala, pronesl PhDr. Vladimír Přibyl několik poznámek k dalšímu fungování akademie a pozval přítomné na zahájení výstavy Ludvíka Kuby ve slánském muzeu. Poté byli oceněni posluchači minulého přednáškového cyklu, kteří v jeho závěru vypracovali ročníkovou práci, a slova se ujal přednášející.
   Řád jezuitů (Societas Iesu) založil r. 1534 v Paříži sv. Ignác z Loyoly. Ti, kdo do něj jako první vstoupily, se zavázali ke slibu chudoby a naprosté podřízenosti římskému papeži, který v osobě Pavla III. jeho existenci potvrdil bulou Regimini militantis ecclesiae o šest let později. Jeho posláním se stalo především vyučování na všech typech škol, členové však vykonávali také misijní činnost, dávali exercie a konali kázání, vypomáhali v duchovní správě nebo výjimečně vedli vlastní fary. Významnou roli sehrál v období protireformace, kdy mimo jiné také výrazně obohatil barokní kulturu ve všech jejích oblastech. Někteří jeho příslušníci také působily na poli vědy. Soumrak řádu nastal v době nástupu osvícenství, kdy byl nakonec pod nátlakem některých evropských vladařů papežem Klementem XIV. v r. 1773 dočasně zrušen. Zachován zůstal pouze v Prusku a Rusku, kde byl oficiálně znovu potvrzen v r. 1801 a jeho celosvětová působnost byla obnovena o třináct let později. Dnes je nejpočetnější katolickou mužskou řeholní kongregací na světě.
   Do českých zemích vstupují jezuité v r. 1556, kdy se skupina 12 členů řádu usazuje ve zpustlém klášteře dominikánů u kostela sv. Klimenta na Starém Městě pražském. Zde založená kolej nazvaná Klementinum se postupem času proměňuje do podoby, kterou známe dnes. Přicházejí na pozvání krále Ferdinanda I. a hrstky katolické šlechty do země, jejíž obyvatelstvo je převážně nekatolického vyznání. Jejích posláním je výuka, misijní a kazatelská činnost, jenž má přivést věřící zpět do lůna katolické církve. Později tato kolej získává postavení na úrovni univerzity. Ještě během 16. st vznikají řádové domy v Plzni, Třeboni, Borovanech, Českém Krumlově, Krupce, Chomutově a Jindřichově Hradci, na Moravě v Olomouci a v Brně. Po vypuknutí stavovského povstání je řád vyhnán ze země. Vítězství katolíků nad protestanty na Bílé hoře však umožní jejich návrat zpět. V době protireformace nastává rozkvět Tovaryšstva, které své působení prostřednictvím nově zakládaných kolejí a rezidencí rozšiřuje do dalších míst Čech, Moravy a Slezska. R. 1623 vzniká oddělením od rakouské samostatná česká provincie jezuitů. V letech 1622 – 1638 je jim panovníkem svěřena i Univerzita Karlova. Významně se podíleli na opětném pokatoličtění Čech a dobové cenzuře, což do současnosti vyvolává negativní vztah částí české společnosti k tomuto řádu. Za vlády Marie Terezie byl řád zrušen, přestože sama panovnice byla Tovaryšstvu příznivě nakloněna a obyvatelstvo měst, v nichž působily, se tomu bránilo. Do českých zemích se jezuité vrátily až v druhé polovině 19. století. Dnes působí v těchto komunitách: Praha, Brno, Olomouc, na Svatém Hostýně a do nedávna v Českém Těšíně. Jejich současným posláním je pastorační práce mezi studenty a ve farnostech, vyučují, pořádají duchovní cvičení, tak jak je zavedl sv. Ignác z Loyoly a působí v médiích.

   Jelikož v samotném městě Slaný a ani v jeho přímém okolí nevznikl žádný jezuitský řádový dům, vymezil přednášející pro svoji přednášku pojem Slánsko šířeji a zahrnul pod něj prostor tvořící kdysi Slánský kraj. Záhy poté, co přišli jezuité do Prahy, začali vykonávat misijní činnost na panstvích, kam je jejich majitelé pozvali. Vykonávali ji ve dvojicích – kněz a jeho fámulus. Místem, kde takto působily, bylo také Smečno, jehož tehdejší majitel Jaroslav Bořita z Martinic se rozhodl provést na svém panství rekatolizaci. První statek, který jezuité získaly před Bílou Horou, byla Přední Kopanina, kde se nachází románský kostel sv. Máří Magdaleny, a v r. 1573 si jej nechali zapsat do zemských desek. V pobělohorské době r. 1623 kupuje jezuitská kolej u sv. Klimenta od Otty Jindřicha z Vartenberka panství Tuchoměřice a zdejší šlechtické sídlo se proměňuje na řádovou rezidenci. R. 1645 kolej kupuje pro seminář sv. Václava Středokluky a o čtyři roky později získává z dědictví Jaroslava Bořity z Martinic Okoř s podmínkou, že z výnosu tohoto statku budou v semináři studovat bohosloví tři mladí muži ze smečenského panství. Všechen tento majetek zůstal v držení řádu až do jeho zrušení v 18. století.

   Na závěr zodpověděl Mgr. Herold četné dotazy nejen na historii a současnost řádu, ale i na jeho působení v něm. Zmínil se přitom také o své spolupráci s Českou televizí, pro kterou ve spolupráci s režisérem Otakárem M. Schmidtem připravil několik dokumentárních filmů s náboženskou tématikou. Poté nám nezbylo než milému hostu poděkovat za velice zajímavé vyprávění, popřát mu mnoho úspěchu v jeho doktorském studiu a těšit se, že snad někdy v budoucnu opět mezi nás zase zavítá. (Pavel Zděnovec)

Další fotografie zde.



Žádné komentáře:

Okomentovat