V sobotu 15. listopadu 2014 v salónku
bývalého hotelu Grand již podruhé předstoupil Doc. PhDr. František Gabriel, Ph.D.
(Filosofická fakulta Západočeské university v Plzni) před posluchače Slánské
akademie volného času, aby ve druhé přednášce z cyklu Hrady severních Čech –
Lipý a Lipá / hrad a město představil výsledky archeologických
výzkumů a stavebně historických průzkumů v České Lípě. Nejprve však PhDr.
Vladimír Přibyl připomněl blížící se 25. výročí Sametové revoluce a vzpomenul
zásluhy prvního porevolučního přednosty kladenského okresního úřadu Ing.
Václava Mikuleckého na obnově památek na Slánsku.
Vodní hrad Lipý byl postaven v 13. století
některým z příslušníků mocného šlechtického rodu Ronovců. Možná to mohl být
Čeněk, který se r. 1277 připomíná s přídomkem z Lipé. Hrad v té době byl tvořen
okrouhlou obrannou věží zvanou bergfrit, obytným palácem a dřevěnohlinitou
hradbou. Palác měl dvě místnostě – síň a obytný prostor (světnici) s otopným
tělískem (pecí). Jednalo se tedy jak o
hrad s bergfritovou dispozicí, tak také takzvaného přechodového typu. V té době
existovala při řece Ploučnici také osada, jež je pracovně zvána Lipá, která
byla tvořena zemnicemi. V osadě stával patrně také kostel, který však není
dosud archeologicky doložen. Avšak na starých vedutách města je v těchto
místech vyobrazen objekt, tehdy sloužící jako synagoga, který připomíná
románskou rotundu.
V prvé polovině 14. století dochází k první
z mnoha přestaveb hradu. Je o něco rozšířen, takže nová kamenná hradba je
postavena před bergfrit, který se ocitl uvnitř hradu a ztratil tak svou prvotní
obrannou funkci. Kvalitně zděný palác s podlažím stojí pro nestabilní bahnité
podloží na dřevěných pilířích, na nichž jsou postaveny odlehčovací oblouky.
Vzniká také poddanské městečko Lipá (1333 civitas Lipa), jehož centrum patrně z
důvodu častých záplav je přeneseno dál od řeky. Zde se nachází také kostel sv.
Petra a Pavla. Město je tvořeno nadzemními dřevěnými stavbami.
Kolem r. 1400 je hrad rozšířen o dvě
palácové stavby a vzniká věžová brána. V městě se stavějí kamenné domy různě
dispozičně řešené. Vzniká také kostelík sv. Mikuláše. Přibývají kostely sv.
Kříže a Panny Marie, které stojí na předměstích.
Další proměnou prochází hrad v 15. století,
kdy jsou v jeho areálu zbořeny některé stavby (bergfrit, starý palác), dvě
palácové stavby jsou spojeny dohromady, vybudovány nové budovy, zvýšena hradba
a směrem k městu, vystavěna nová branská věž. V 16. století je poté za
Berků z Dubé přestavěn na zámek. Tehdy (r. 1583) v jeho blízkosti nechal
postavit Jetřich Jiří Berka z Dubé renesanční jednopatrový letohrádek zvaný
Červený dům. Ve městě pravděpodobně po požáru v r. 1515 vznikla radnice.
Po třicetileté válce přestává zámek plnit
funkci rezidenčního sídla a začíná postupně chátrat. V 19. století je přeměněn
na továrnu, v které se rafinuje cukr a poté (r. 1925) přestavěn na nouzové
byty. Za minulého režimu málem definitivně zaniknul, když hlavní zámecká budova
byla v r. 1957 odstřelena a zbytek dále chátral a pustl. Změnu přineslo, až
polistopadové vedení města, které se rozhodlo tuto kulturní památku zachránit a
zpřístupnit veřejnosti. Archeologický průzkum, který začal v r. 1992 a přinesl
mnoho nových poznatků o tomto šlechtickém sídle, vedl tehdy náš přednášející
Doc. Gabriel.
Ten na závěr svého vystoupení zodpověděl
otázky posluchačů a nám nezbylo než mu poděkovat za milou návštěvu. Doufáme, že
zase někdy přijede nám vyprávět o hradech severních Čech a bude pokračovat v
tradici, kterou započal zesnulý Prof. PhDr. Tomáš Durdík. (Pavel Zděnovec)
Další snímky ze sobotního setkání zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat