pondělí 14. října 2013

Umění staré Číny III. – Příběhy o oddanosti rodičům

Zahajovací setkání podzimního semestru VIII. ročníku Slánské akademie volného času se uskutečnilo za hojné účasti posluchačstva v sobotu 12. října 2013 v salónku bývalého hotelu Grand. Nejprve všechny přítomné přivítal PhDr. Vladimír Přibyl a byly předány diplomy těm, kteří vypracovali ročníkovou práci.
Následoval vlastní program setkání – přednáška PhDr. Zlaty Černé (Česko-čínská společnost) o kultuře staré Číny, tentokrát o příbězích konfuciánské oddanosti rodičům a taoistických nesmrtelných.
Kultura staré Číny byla ovlivněna třemi duchovními směry, a to budhismem, konfucianismem a taoismem. První část přednášky byla věnována příběhům oddanosti rodičům, jež vycházejí z učení konfucianismu. To povstalo z myšlenek Konfucia, který se zabýval sociální situací člověka a jeho vztahem s přírodou. Z nich vychází také model společnosti vytvořený na vzoru patriarchální rodiny …známá Konfuciova věta … Ať vládce je vládcem, poddaný podaným, otec otcem a syn synem … Každý se chová tak, jak to přísluší jeho společenskému postavení. Na ten měl vliv také již předtím rozšířený kult předků. Důležitý byl vztah dětí k rodičům, siao. Především synové (případně snachy k rodičům manželů) měli povinnost nejen se o ně postarat, když zestárli, ale i po celý život jim prokazovat patřičnou úctu. O tom, jak má být správně projevena úcta k rodičům, nás informují spisy 100 příběhů oddanosti nebo 24 slavných příběhů synovské (dětské) oddanosti. Zlata Černá obrátila svou pozornost ke čtyřiadvaceti slavným příběhům, které nám převyprávěla z originálních textů (v překladu nebyly ještě vydány). Některé z nich se vážou k legendárním postavám minulosti, jiné mají třeba pohádkový nádech. Literární texty byly doprovázeny dřevoryty. Ty se pak staly vzorem pro výzdobu různých druhů textilií, paravány nebo sochařské znázornění na zdech chrámů. Po přestávce paní doktorka přesměrovala naší pozornost k dalšímu v Číně rozšířenému myšlenkovému směru, jímž je taoismus. Ten se začal dělit na dva proudy – filosofický a lidový (náboženský). V rámci toho druhého se ujalo také učení o tom, jak dosáhnout nesmrtelnosti, sien. Představa nesmrtelnosti patří mezi klasické rysy čínské kultury. Vychází z představ, že nesmrtelným se může stát každý člověk, jenž postoupí dlouhodobý proces proměny pod vedením již nesmrtelného. Ten se skládá z určitých cvičení a meditací, držení diety, dodržování daných sexuálních praktik a užívání léků. Přitom však také musí konat dobro. Ve výtvarném umění bývá zobrazována skupina osmi nesmrtelných, jejíž složení kopíruje skladbu tehdejší společnosti (poustevník, vysoký státní úředník, učenec, dívka, mág atd.); s jejich vyobrazením se setkáme třeba na blahopřání zaslaném k narozeninám. Nakonec Zlata Černá zodpověděla dotazy posluchačů a nám nezbylo než dlouhým potleskem jí poděkovat za zajímavou přednášku. (Pavel Zděnovec).
• Fotografie ze setkání zde
• K prvnímu seznámení s čínskou kulturou stále doporučujeme knihu, sborník textů – Hledání harmonie, Studie z čínské kultury, 2009. – ukázka z knihy zde
• Aktuální informace o dění v Česko-čínské společnosti naleznete zde

Žádné komentáře:

Okomentovat