Exkurze za barokem na Žatecku

Čtvrtý ročník uzavřela Slánská akademie volného času exkurzí za památkami baroku na Žatecku, navázali jsme tak na loňské putování na nedalekém Jesenicku. Po krátkém zastavení u kostela sv. Václava ve Velké Černoci, který se v současné době opravuje, nepochybně zaujala prohlídka zámku ve Stekníku, kde probíhá postupná obnova.

Bylo zajímavé sledovat, jak pod novějšími nátěry a omítkami se objevily v patře zámku – piano nobile - barokní nástěnné malby … moře s koráby. Zaujala i zámecká kaple s důvtipným ikonografickým řešením interiéru. Kastelánka Jana Zajíčková zasvětila účastníky exkurze do současných potíží při opravě zámku a povyprávěla o marné snaze získat dotace pro další restaurování.

Hlavním cílem putování byla městská památková rezervace v Žatci, kde jsme si společně prohlédli interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie, zasvěceným průvodcem nám byl místní děkan P. Augustin Josef Špaček O.Praem. Obdivovali jsme nejen raně středověký reliéf sv. Petra (?) zasazený do nejstarší části architektury – zdiva kostelních věží, ale zejména monumentální barokní plastiky V. Styrla na pilířích lodi kostela. Na ně pak navazovala galerie barokních skulptur pod širým nebem v dalších částech města – sousoší Nejsvětější Trojice (1707 – 1713) na náměstí, kolekce soch před kostelem, barokní sochy sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého u kapucínského kláštera a sochu sv. Václava před Žateckou branou.

Na umění raného baroku v Žatci navázal barok pozdní – rokoko,které reprezentoval kostel Všech svatých v Libočanech s nově opraveným průčelím, které bylo „zahaleno“ do rokokového ornamentu. V Libočanech jsme se krátce zastavili u zámku a nato odjeli do nedalekého Nového Sedla, kde nás přivítal duchovní správce redemptorista P. Aleksander Siudzik CSsR. Interiér kostela sv. Václava a N. Trojice (1735-37) představoval mimořádně cenný barokní „gesamtkunstwerk“ – jednotně zařízený interiér - malba, sochařská výzdoba, umělecké řemeslo - z období kolem roku 1740, kde se uplatňoval typický ornamentální motiv této doby – barokní mřížka. Chrám upoutal jak svatováclavskou tak christologickou symbolikou (nástěnná malba setkání sv. Václava s Jindřichem Ptáčníkem, zavraždění sv. Václava … řezba Pelikána nad kazatelnou).

Výtvarnou tečku za pozdním barokem na Žatecku představoval kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech, který byl vystavěn v letech 1746 - 1753 podle návrhu architekta A. Altomonta. Vstoupili jsme tak do aristokratického prostředí vídeňského baroku, který v dnešním životě města, s vybydleným sousedním zámkem, působí jako zjevení. Prostor chrámu zdobí monumentální skvělá malířská výzdoba – kompozičně vyvážený obraz Nanebevzetí Panny Marie (M. Unterberger) zasazený do klasicistně pojaté hlavní oltářní architektury, dále jsme obdivovali oltářní obrazy sv. Terezie Veliké, sv. Jana Nepomuckého a Smrti sv. Josefa. Chrámem nás provedl postoloptrský děkan P. Rudolf Prey, který nám na závěr také ukázal fragmenty zdiva původního kláštera benediktinů Porta apostolorum … průvdci putování byla ing. arch. Eva Volfová a PhDr. Vladimír Přibyl …