pondělí 30. prosince 2019

Archeologické nálezy na trase obchvatu Slaný-Velvary / sobota 7.12.2019



První závěry ze záchranného    archeologického výzkumu (ZAV) představila jeho vedoucí, Mgr. Drahomíra Malyková, Ph.D. (Archeologický ústav AV ČR), a PhDr. Michaela Selmi Wallisová, Ph.D. (Česká společnost archeologická) v rámci přednášky Slánské akademie volného času ve Slaném.
   Ačkoliv stále probíhá zpracování materiálu nalezeného v terénu, již nyní víme, že se v trase silnice č. 16 nacházela rozsáhlá sídelní aglomerace od doby halštatské do doby bronzové – zde stál i nejdelší dům v Čechách (až 40 m dlouhý) patrně ze střední doby bronzové (1600–1300 př. n. l.) a dále nejrozsáhlejší pohřebiště kultury se zvoncovitými poháry na území Čech, kde bylo nalezeno až 50 hrobů. Jednalo se o poměrně rozměrné (2 x 2 m) a až 1,5 m hluboké hroby, kde se v odlišných skrčených polohách pohřbívaly ženy a muži vybaveni lučištnickou výbavou, šperky a krásnými keramickými nádobami zdobenými ornamenty v červené barvě s bílou inkrustací. Řada hrobů pochází i z kultury laténské, tyto bývají většinou nacházeny ve větším počtu blízko u sebe. V jednom z nich byl objeven hrob bojovníka s mečem a hrob ženy bohatě vybaven sponami, nákrčníkem, nápažníkem, prsteny a náramky, které jsou v současnosti v rukách restaurátorů a měly by být prezentovány v rámci výstavy ve Vlastivědném muzeu ve Slaném ve 2. pol. roku 2020.
   Nálezy ZAV se pohybují v několika pravěkých obdobích v různorodém geologickém podloží, ale i v raném období středověku – úsek u Červeného potoka. Již při povrchovém sběru prováděném v přípravné fázi výzkumu byly nalezeny zlomky keramiky z doby hradištní, dále pak víme, že se zde nacházela typická slovanská obydlí v podobě čtvercových zemnic/polozemnic, tedy domů polozapuštěných do země. Jestliže se potvrdí časové vročení do přelomu 9. a 10. století, lze materiál srovnávat i s blízkou archeologickou situací hradiště na Budči.
   Výzkum v terénu je náročnou prací, která zejména kvůli časové tísni probíhá i za nepříznivých klimatických podmínek. Svou práci odvádí i antropologové, kteří často vzhledem ke špatnému stavu hrobových ostatků získají z polohy kostí nejvíce informací přímo v terénu, např. hojené zlomeniny (časté jsou obecně obranné zlomeniny na předloktí). Neméně důležitá je i práce specialistů, kteří zpracovávají vzorky a materiál z terénu. Zmiňme např. fosfátovou metodu, která zjišťuje rozklad měkkých tkání do půdy a určuje, zda v hrobě došlo k rozkladu těla i v případě, že se žádné kosterní ostatky nedochovají. Metoda tak pomůže objasnit např. jeden prázdný únětický hrob ze tří nalezených na trase silnice vedoucí směrem do Žižic. Zajímavé budou jistě i výsledky makrozbytkové analýzy, z které se dozvíme, co zde v jakém období rostlo, jak vypadala krajina, potraviny, ovoce…


(text Markéta Škrancová ve spolupráci s Drahomírou Malykovou a Michaelou Selmi Wallisovou, foto odbor kultury a památkové péče MěÚ Slaný).

Žádné komentáře:

Okomentovat