Na úvod své prezentace se přednášející zamyslel nad definicí pojmu hrad. Mnohdy totiž, co bývá dnes tímto termínem označováno, sloužilo ve skutečnosti ve středověku k úplně jiným účelům. Poté jsme se již vydali na imaginární putování po hradech severních Čech. Svou pouť jsme začali v Roudnici nad Labem, kde si nechali na svém panství v 60.-70. letech 12. století vybudovat románský hrad pražští biskupové. Jeho část se dodnes zachovala skryta pod fasádou barokního zámku Lobkoviců. K nejstarším hradům této části Čech patří také nedávno archeologicky prozkoumaný (F. Gabrielem a J. Panáčkem) neznámý hrad (možná Frýdlant) u osady Hvězda na Liberecku, jenž snad patřil šlechtickému rodu Ronovců. Následoval hrad u Kvítkova, který starší badatelé považovali za Frýdlant, avšak dnes je pokládán za královský hrad přechodného typu, jenž náležel k bezdězskému dominiu. Nadvakrát byla věnována pozornost hradu Lipé v České Lípě, jenž byl kolébkou šlechtického rodu pánů z Lipé. Nejprve v souvislosti s jeho nejstarší podobou, z níž se zachoval zbytek věže (bergfritu). Zde upozornil Doc. František Gabriel na to, že spodní části věže nesloužily vždy jako vězení, ale jako v tomto případě také jako zásobnice osení pro případ, kdyby zbytek úrody byl zničen válečnými událostmi nebo nepřízní přírody. Druhá etapa výstavby z konce 14. století byla prezentována zachovalými sklepy, při jejichž budování byl, jako ochrana před pronikáním spodní vody, využit pro své izolační vlastnosti jíl. Další na řadě byly královské hrady s obvodovou zástavbou - Bezděz, Děvín a Houska. Podrobněji jsme se zabývali hradem Bezděz, jehož stavební vývoj skýtá ještě mnohá tajemství. Šlechtické hrady zdejšího regionu řadíme buď k typu s plášťovou zdí (Oparno, Házmburk ), nebo s bergfritovou dispozicí (Schönbuch, Frýdlant nad Snědou, Grabštejn, Lemberk, Šarfenštejn u Benešova nad Ploučnicí, Střekov a Kokořín ).
Po přestávce jsme navštívili Litoměřice, kde tamní městský hrad (kastel) ztratil svoji funkci již na sklonku středověku a do dnešní doby se zachoval pouze palác z doby Karla IV. vybudovaný v jeho parkánu. Ten v minulosti značně utrpěl nevhodným užíváním a ne zcela šťastnými posledními stavebními úpravami. Za dnešními hranicemi republiky leží hrad Karlsfried založený Karlem IV. v r. 1357 k ochraně Žitavské zemské stezky a jako místo vybírání cla. To se platilo v celním dvoře, jenž se nacházel na silnici procházející údolím, které bylo střeženo hradem. Aby se kupci nemohli vyhnout jeho zaplacení, přehrazoval údolí asi 300 m dlouhý val s příkopem. Početnou skupinu na severu Čech tvoří hrady skalní. K nim náleží např. Helfenburk u Úštěku, jenž patřil k roudnickému panství pražských arcibiskupů, Falkštejn u Jetřichovic nebo Jestřebí u České Lípy. Zvláštností kraje jsou hrady na čedičových kupách, jako jsou Kamenice nad Českou Kamenicí, Starý Bernštejn, Starý Falkenburg, Panna u Litoměřic či Koštálov. Jejich speciální podkategorii vytváří ty, které mají příkop. Mezi ty odborníci počítají Wartemberk (Stráž pod Ralskem), Litýš nebo Žižkův Kalich. Závěr pomyslného cestování po hradech této části Severočeského kraje patřil Ronovu a Ralsku, které už nesplňují všechna kriteria kladená na objekt námi nazývaný hrad, a jedná se spíše o pozdně středověké pevnosti, které nebyly určeny pro celoroční pobyt svých majitelů, ale uchylovali se do nich pouze v době nebezpečí. S koncem středověku poté některé hrady zanikají, anebo jsou přestavovány na zámky, které lépe vyhovují zvyšujícím se nárokům na kvalitu bydlení svých šlechtických obyvatel.
Po vyslechnutí této poutavé přednášky nám nezbylo než poděkovat za nově nabyté informace o této oblasti české středověké architektury a těšit se, že se s Doc. Františkem Gabrielem znovu setkáme v některém z dalších semestrů Slánské akademie volného času. Do té doby se můžeme začíst do některé z jeho knížek věnované hradům severních Čech. Nakonec lze konstatovat, že osmý ročník Slánské akademie ve své přednáškové formě zdárně skončil a některé z nás již čeká pouze exkurze na Litoměřicko. Ostatním přejeme krásně prožité léto a těšíme se, že se snad znovu setkáme na podzim v již devátém běhu akademie. Snímky ze setkání zde. (Pavel Zděnovec)
Žádné komentáře:
Okomentovat