Na této přednášce - předposlední v podzimním běhu - byla také vystavena nevelká kolekce ikon ze slánského muzea, a to včetně zmíněného sv. Mikuláše, světce v byzantském a pravoslavném umění tak významného a oblíbeného. Nechme nyní stranou naši mikulášskou tradici, ty každoroční mikulášské průvody s čerty a anděly, které zpestřují prosincový čas, s vědomím, že i to obdarovávání, ta Mikulášova štědrost, vychází ze svatomikulášských legend.
Při pohledu na slánskou ikonu je snad na místě zmínit, že nejstarší výtvarné památky spojené s životem sv. Mikuláše nalezneme v Bulharsku, v Bojaně (1259), kde je cyklus osmnácti fresek ze života sv. Mikuláše, později v Srbsku, řecké Soluni. Počet děl nástěnného malířství však podstatně převyšuje malba desková - obrovské množství ruských ikon, na kterých je zobrazen světec a na rámu ikon jej doprovázejí drobné obrázky z jeho života (tzv. klejmové obrázky). Velká obliba sv. Mikuláše v Rusku, zejména v okolí Novgorodu, připomíná, že … sv. Mikuláš byl patronem ve všech pozemských strázních ohrožujících zejména život a majetek člověka putujícího, tedy především kupce, jenž tvořil jedinou vládnoucí vrstvu v Novgorodu … takto charakterizoval tohoto světce náš byzantolog Josef Myslivec († 1971). V Rusku slaví sv. Mikuláše nejen 6. prosince, ale i 9. května, kdy si připomínají přenesení ostatků sv. Mikuláše do Bari; tento zvláštní svátek byl ustanoven v roce 1089 kyjevským patriarchou Janem II. dva roky po události. Že slánská ikona představuje sv. Mikuláše (na obrázku), jsme zjistili snadno - a to podle přípisu na druhé straně, kde je uvedeno sv. Nikolaj Čudotvorce (česky sv. Mikuláš divotvůrce). Malba vznikla někde v Rusku podstatně později - snad v 18. nebo spíše v 19. století - a muzeu ji daroval dr. Čech; prý pochází z Moskvy (klášterní práce).
Martin Krupica se na slánském setkání rozhovořil nejprve o pravoslavném chrámu, připomněl, že jeho vzorem byl starozákonní chrám v Jeruzalémě (předsíň, svatyně, velesvatyně), nato vyjmenoval řadu památek z Řecka (například kláštery na hoře Athos). Když mluvil o liturgickém prostoru, zdůraznil ústřední úlohu ikonostasu, na kterém jsou umístěny ikony, a naznačil jeho vývoj. Zpočátku byl ikonostas nevysoký, později, zejména v Rusku, dosáhl velké výše a skládal se z několika řad. Zmínil také hlavní ikony, které se na něm vždy nalézají - jsou to ikony Bohorodičky a Krista.
Nevelká slánská ikona sv. Mikuláše ale z ikonostasu nepochází - měří pouze 18 x 14,5 cm. Můžeme se domnívat, že snad doprovázela majitele v zavazadle na cestách a po návratu byla zavěšena v pokoji mezi ostatní ikony - ochránce domu. Vidíme na ní pouze postavu sv. Mikuláše s biskupskou mitrou, okolo krku má liturgické roucho omofor - znak biskupského svěcení, v levé ruce Písmo svaté a v pravou žehná … Dr. Krupica na slánské přednášce upozornil na význam gesta při žehnání … žehnající prsty jsou drženy tak, že symbolizují řecký monogram jména Ježíše Krista. Dále uvedl, že vedle výtvarného provedení je pro ikonu podstatné označení, tedy jméno svatého, kterého ikona představuje - bez toho by ikona nebyla ikonou. U té naší slánské je možné předpokládat, že jméno sv. Mikuláše je překryto postříbřeným kovovým obkladem.
oknem do nebe, do věčnosti, za kterým spatříme svaté … ve slánském případě sv. Mikuláše. V této souvislosti se také zmínil o ikonoborectví - o ničení ikon v byzanci a podtrhl význam, který měl pro malbu ikon VII. koncil v Nicei (787). Ten odsoudil ikonoborectví a poukázal na to, že člověk se neklaní obrazu, ale uctívá ty, kteří jsou na ikoně zobrazeni. Při pohledu na svět okolo nás uvedl, že ikonoborectví přetrvává i do dnešních dní, kdy třeba v turecké části Kypru jsou často ikony ničeny … Na výzdobu našich příbytků můžeme použít různé obrazy podle našeho vkusu, výběr je veliký … ale ikony mají jiné poslání - poslání, které nás přesahuje, a to je třeba si při dnešní devalvaci kulturních hodnot uvědomovat … Dr. Marek Krupica na dotaz, zda u nás působí malíři ikon, se rozhovořil o novém ikonostasu v Litoměřicích. Ten vznikal na Krymu a jeho autorem je Michael Adler Procenko, není to tak úplně náhoda, má totiž české předky. Jako zajímavost sdělil, že ikona sv. Václava byla zhotovena i s ohledem na výsledky antropologického bádání …
Samozřejmě, že toto zcela úvodní setkání nad uměním světa ikon otevírá další širší otázky … třeba nad dějinami Ruska a jeho kulturního odkazu, který jsme se naučili vnímat poněkud jednostranně. Poslední studie historiků však naznačují mnohé inspirativní momenty (dílo Vladimíra Solovjova, Pavla Florenského) a zajímavé osudy - třeba N. P. Kondakova († 1925), vynikajícího ruského znalce ikon, který se po ruské revoluci se přestěhoval do Prahy, kde přednášel až do své smrti. Jeho žáci založili Seminarium Kondakovianum, v jehož sbírkách se nacházela celá řada významných ikon. A tak, až půjdete třeba o Vánocích do Národní galerie za Rubensem, Rembrandtem, zastavte se v nevelké expozici ikon, některé jsou právě z Kondakova semináře, určitě si zaslouží vaši pozornost …několik fotografií ze sobotní přednášky v galerii.
Pro posluchače slánské akademie a další zájemce jsme připravili základní poučení o pravoslavných ikonách, které napsala autorka ikon Jana Baudišová, ke stažení ve formátu PDF zde (2,28 MB)
Žádné komentáře:
Okomentovat