k pozdní gotice - Mistru Oplakávání reliéfu ze Žebráku, Mistru Oplakávání ze Zvíkova a k rozměrným deskovým obrazům pozdně gotických křídlových oltářů.Na místě jsme mohli obdivovat velké množství gotických památek, neboť tento kout země nebyl až tak zasažen husitským obrazoborectvím - tak jako třeba náš slánský sv. Gothard - a i v pozdější době to bylo území konfesijně pro výtvarné umění příznivě. Na místě jsme si také připomněli vývoj poznání jihočeského středověkého umění a osobnosti, které stály u formování pojmu jihočeská gotika - Vladimír Denkstein, František Matouš, Jaromír Homolka, Jiří Kropáček, Hynek Rulíšek …
Cestou do Bechyně jsme projížděli okolo Temelína, z hlediska dějin umění ne příliš povzbudivý pohled. Když jsme putovali za jihočeskou gotikou podruhé (25. 10.), zastavili jsme se přímo u této obří elektrárny a vstoupili na hřbitov, který se rozprostírá okolo kostela sv. Prokopa - jediná památka na obec Křtěnov, jedné z těch, které musely ustoupit atomové elektrárně. A dívali jsme se na obrovské chladicí věže. I to je daň krajiny za atom …
V Bechyni jsme navštívili františkánský klášter, chtěli jsme tak navázat na loňské putování za františkánským uměním do Kadaně. A skutečně, když jsme procházeli místnosti klenuté sklípkovou klenbou, zejména ambit kláštera, náš dojem z prostoru byl při porovnání s Kadaní velmi podobný… A pak skvostný interiér klášterního kostela a další zaklenutí lodě sklípkovou klenbou. Z hlediska františkánského umění zaujaly oltářní obrazy se sv. Antonínem Paduánským a sv. Františkem, které byly dříve dokonce připisovány Karlu Škrétovi. Po výtvarné stránce neunikl pozornosti boční oltář s temnosvitně pojatým obrazem sv. Ludvíka z Toulouse almužníka od Michaela Václava Halbaxe, malíře, který ovlivnil dílo Petra Brandla. Ikonograficky byly zajímavé i zlacené řezby - zejména sv. Františka Solánského … i toho jsme "potkali" před rokem na průčelí kláštera v Kadani (kadaňská socha na obrázku vpravo).
Ale těžiště exkurze přece jen patřilo jihočeské gotice. A o tom, že právě tento soubor umění dokáže dodnes oslovit, vypovídají i svědectví básníků – Františka Hrubína a zejména Jaroslava Seiferta a jeho Prsten Třeboňské madony (1966) … Nevím, snad květen tehdy byl, / vyprávěl kdosi o Madoně / a já se ihned vypravil / a jel jsem do Třeboně // Dnes, kdy ji znám, i tisíc mil / trmácel bych se ve vagoně. / Vyprávěl kdosi o Madoně, nevím, snad květen tehdy byl // … i v tomto duchu probíhala sobotní exkurze slánské akademie prozářená příjemným podzimním sluncem … na toto putování naváže v prosinci přednáška Jakuba Sichálka, který se bude věnovat literatuře doby gotiky … několik obrázků z naší jihočeské pouti naleznete v galerii …
Žádné komentáře:
Okomentovat